Poslední sbírka povídek ze světa Tokijského ghúla si udržela kvalitu předchozích knih. Jedná se o šestici příběhů, které vysvětlují jednání některých z postav, známých z komiksu. "Jiná rodina, jiní pozůstalí" se soustřeďuje na Tóku, její vztah s bratrem a poznávání lidí skrze malého chlapce. Ve "Čtení a samota" je ústředním motivem odmítání Kena Kanekiho jeho náhradní rodinou, která je spíše šikanou. V "Krásce a slaboch" pátrá Bandžó po vraždícím ghúlovi, aby očisti podezření padající na Rize. V "Chvástalovi" se dozvíme, jak vypadal první vyřešený případ Akiri Mado v době, kdy byla ještě na akademii. "Shoda" nám ukáže, jak můžou tragické události v rodině zapříčinit, že se do sebe zamilují dívka Nišino a ghúl Nišio. A konečně poslední povídka "Opičí démon" je o tom, jak se z obávaného ghúla Endžiho stal uklízeč v kavárně Anteiku. Ta měla být pravděpodobně humorná, ale pro mě, jako Evropana, spíše poodhalila rozdílnost našich kultur až samurajské vnímání cti. Celá kniha je nesmírně čtivá a krásně doplňuje střípky do mozaiky tohoto barvitého fiktivního světa.

Po čtení TG:re v mé poličce čekala ještě sbírka povídek, resp. light novela TG: Minulost. Oproti sbírkam s názvem Prázdnota a Dny kvalitativně nezaostává, nicméně ani zvlášť nevyčnívá. Opět je zde soubor krátkých, přesto zajímavých jednohubek, které sice příběh hlavní dějové linie TG nijak neposouvají, je nutno však říct, že povídky z Minulosti dobře fungují jako prequel některých z postav světa TG. Jestli jste fanda TG a tyhle povídky chcete číst s vědomím, že jsou to "jenom" doplňkové příběhy, smělě do toho, neodejdete nespokojeni. V podstatě jsou všechny povídky výborné, moc mně nebavila jenom "Kráska a slaboch", i když jí nechybí zajímavé rozuzlení.