Všichni jsme jen balíky masa. A silnější žerou slabší. Ze začátku je příběh strašně roztříštěný. Nějak se mi zdálo, že jsou mezi stránkami moc velké časové skoky nebo nelogičnost. Navíc, ale to už je opravdu troufalé, se mi zdá, že je poněkud jiná kresba. Horší kresba. Už jsem asi z těch „obrácených“ komiksů nějakej zblbnutej. Všiměte si třeba takového Kanekiho. Ve všech předešlých dílech nosil buď bílou pásku, kde měl zakryté levé oko, nebo nosil svou masku , kde měl zakryté pravé oko. Tady je na počátku, v první kapitole nazvané „Poznání“, úplně bez masky. Co se děje? (Vlastně je bez masky až do dílu #046) Malá ochutnávka: Já.....já nechci jíst lidi! ...Nedá se nic dělat. Podívej je to jen maso. Je to, jako když lidi jedí kravičky a prasátka. Ale mě je jich líto! ...Neboj, všechno udělám za tebe. Přivítal jsem sice, že hlavně ve střední části příběhu je hodně akce a málo psaného slova, ale kresba zůstala divná, taková obyčejná až odfláknutá. Vypadá to, že tvůrce Sui Išiba nějak moc spěchal a tak nekladl důraz na kvalitnější kreslení. Pro mě tedy velké zklamání. Například bonusový příběh v této knize, nazvaný Rize, je nádherně nakreslený – tak si ze mě někdo dělá srandu nebo jsem blbej!!!!! Vyšel mezi příběhy 046 (Záře) a 047 (Přezdívka). Tak jsem si tak bedlivěji prohlédl kresby příběhu 046 a porovnal ji, nejen s Rize, ale hlavně s navazujícím dílem číslo 047 a opravdu je v kresbě velký rozdíl. Copak se asi dělo? A pozor v příběhu 047 už má Kaneki zase pásku přes oko. Pan Išiba asi moc nezvládal a tak jej redakce trochu nakopnula. Bohužel je však velká část příběhu odfláknutá. Zachránil to jen bonus Rize a pak následné pouhopouhé dva díly 047 a 048 a byl konec knihy. Zatím nejhorší kniha v sérii. Hodnocení: Příběhy: 040 až 046 – odpad - Bonus: Rize: ***** Příběhy: 047 a 048: **** Celkově dávám této knize tři hvězdy, ale myslím jen na 50% Citát: Nemám v úmyslu nechat se sežrat. Protože je příběh Rize samostatný, vložil jsem jej do kolonky Povídky, napsal k němu obsah, přidal komentář, malou ochutnávku a samostatně jej ohodnotil.

"Naše drápy jsou vlastně jako motor a lidské maso je benzín!" (Trošku jiné Blood Drive, ale ok.) Taneki si pořádně zavařil, když si chtěli minule povařit z něj. Tak nám začíná vyjednávání skoro jako z filmu z Brucem Willisem. Padouch je vostrej hajzl, co má ze začátku navrch, ale náš hlavní hrdina na to nehledí. Je to přece Bruce! Akční scény na jedničku s hvězdičkou. Taky trocha toho filosofovaní (jíst či nejíst). Tenhle obraz se táhne skoro do poloviny knihy. Přesto to není nuda. Ba naopak. A co Kimi řekla o Tóko? Naprostý souhlas. Jsem zvědavá, co s ní ta informace způsobí dál v ději. Konec? Co?! To bude dlouhý čekání na další díl.