Tokijský ghúl Dny

Klidně bych chodil i s ghúlí holkou, kdyby byla pěkná. (# 001 Bible) Komentáře, ochutnávky a hlavně hodnocení samostatných povídek najdete tady: https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261 První věc, která mě překvapila, když jsem vzal tuto knihu do ruky je její orientace. Začal jsem samozřejmě zezadu, tak jak jsem zviklej u každého manga a ejhle – ona to je klasická kniha a ještě Evropsky orientovaná. Čte se to tedy normálně zepředu. A jsou to psané příběhy jen sem tam proložené nějakým tím obrázkem. Vložené kresby jsou příjemné, měkké a ladí s povídkami u kterých jsou nakreslené. Citát: Když jsme se potkali poprvé, křičel a obviňoval mě, že jím lidi, ale když ho pak potkaly vlastní tragédie, přišel si ke mně pro radu. (#002 Svačina) Na knize se mi líbí jedna zajímavá věc. V pravém dolním rohu je na každé stránce obrázek příběhu. Všech šest příběhů (#001 - #006) je totiž presentováno jedním symbolem a to vždy podle názvu nebo obsahu jednotlivé povídky. Bible má ve znaku Bibli a třeba Záložka má – inu asi, záložku :-) Podle těchto obrázků pak lehce najdete povídku, kterou v knize budete hledat. Citát: Jsem vám nesmírně povděčen, že jste věnoval svůj život tomu, abych si vás teď mohl vychutnat! (#003 Fotografie) Jak už to tak u povídek bývá, jednou jsi dole jednou nahoře. Celá kniha obsahuje průměrné příběhy, a dobrá půlka z nich by byla spíše poutavější, kdyby je někdo nakreslil. Jen dva příběhy jsou dobré, poutavé a hororovější, než by se zdálo. Citát: Dařilo se mu opatřovat si pravidelně jídlo, ale to jen proto, že bylo ve městě tolik sebevrahů. (#004 V Tokiu) Stále se však nemohu uvyknout na spíše dětský styl psaní. Příkladem tak určitě jsou poslední dvě povídky „Záložka“ a „Jošida“. Příběhy, které by určitě víc ocenila má 15-ti letá dcera, i když v nich více či méně vystupují dospělé osoby. Hlavně pak v příběhu „Jošida“ se poukazuje na to, jak jsou dospěláci blbí. Citát: Záložka ve tvaru špachtle byla stříbrné barvy a na jednom konci měla čtyřlístek. (#005 Záložka) Chtěl bych upozornit na jednu věc. Ve spoustě vět chybí písmena. Buď na konci slova a nejvíce první písmena ve slovech. Jedno dvě se dá přehlédnout, ale všiml jsem si víc jak deseti chybějících písmen a dost ještě možná víc. Neměl jsem chuť to počítat. Tato chyba tiskárny byla mnohdy rušivá. Citát: Konec konců, jednou je ghúl, tak ho klidně může sežrat. (Jošida)

Tak hele. Není to až tak špatné, jak se může na první pohled zdát. Jenom se zde mísí docela zajímavé příběhy s katastrofální gramatikou a tím, jak lidé nahlíží na pojem "light novela." Takže za prvé: příbehy jsou možná s výjimkou posledního napínavé, zábavné, hezky úbíhají. Jo, takové jednohubky, které sice moc nezasytí, ale na chvilku zvednou náladu. Kdo držkuje na to, že svět TG nerozvíjejí, si měl raději prvně přečíst anotaci - ta vysloveně říká, že jde "jenom" o speciální příběhy odehrávající se na pozadí hlavné dějové linky. Tak pak vo co go? Za druhé: absolutně nezvládnutá gramatika. Množství chyb a překlepů nám podsouvá otázku, jak je možné, že překladatel s korektorem vůbec udělali maturitu. Jestli si někdo z Crwe čte komenty a recenze, měli by dát těmhle osobám sbohem a najmout někoho, kdo zná základy gramatiky. Za třetí: tohle není komix, ale ani román/novela. Je to light novela. To "light" je tam sakra důležité. To značí, že tenhle text má být lehčí na čtení. Žádné shakespearovské jazykové obraty, metafory a podobně v light novele nečekejte. Tohle se má vyznačovat jednoduchým textem prokládaným kresbami. Není to špatné, osobně jsem fanoušek TG a tak mi i přes obrovské množství chyb udělali povídky radost. 4*