Tokijský ghúl 11

Dám si s tebou rande v knihkupectví a pak ti jemně jemňoučce promíchám střeva. Hned od prvních stránek se mi zdá kresba celkem nepřehledná. Nakresleno moc zhuštěně a nemá to tu klasickou přehlednost, jako dříve. Vše se asi odráží v mistrově náladě a možná spěchem, aby splnil požadované časové kvóty. Citát: Žít znamená požírat druhé. A tak teda budu žrát! Největší psycho zažijete v příběhu #107 nazvaném Trhlina. Tohle se povedlo. Přidám pár dobrých soubojů, zaujme i nová postava a hlavně, děj se posouvá o kus dále. Vše se řítí buď do vítězného finále nebo naprosté zkázy. Není to žádná extra třída, ale v tomto světě je to celkem povedený příběh. Malá ochutnávka: ÚPG se kromě svých běžných povinností podílí na výchově sirotků po obětech ghúlů. Poskytuje jim vzdělání a pomáhá s každodenním životem. Po dosažení 18 let jich více než polovina nastoupí na akademii ke dvouletému studiu, po jehož absolvování se stávají inspektory ÚPG. Možná jsem to někde přehlédl, ale v tomto svazku je informace, která mě celkem překvapila. Povídá se tady, že Ghúlové jsou i v Číně. A já, pako, myslel, že jsou jen v Japonsku. Inu, je vidět, že nás čeká ještě dost překvapení. Vybral jsem devět citátů a vložil je mistru Ischidimu do profilu. Při čtení jsem poslouchal blacketalovou skupinu Bathory. Citát: Kanibalismus dokáže ghúla připravit o rozum. Je to síla šílenství.

(You fight for it and live for it, then it lets you down, Fight for life and it's all i see, Fight for life until it's through with me, Chewing me up, engulfed in madness, Searching again, Meaning in life, I keep on searching further to no end." ... Fight For Life - Soil) Tenhle díl mi, dvou předchozích špatných, udělal radost. První polovina je akce. Nic jediného. Na pár stránkách flashbacky, ale jinak rubanice. Přehledné, hezké, k tomu asi není co dodávat. Druhá polovina a nás výrazně posune. V ději, v přísunu informací. Příští díl má nastartováno. Ale raději potichu. Ať to nezakřiknu jako minule.