To co dokáže způsobit, že si nějakou sérii zamiluji, je mytologie a hloubka světa. To je důvod, proč podle mě patří Tolkien k nejlepším spisovatelům vůbec, to je důvod, proč miluji Lovecrafta a to je důvod, proč si začínám oblibovat i Temnou věž. Nemyslím si, že by King dosáhl Tolkienovských kvalit – spíše jsem si tím jist, v tomto jsem poněkud konzervativní -, ale i tak to opravdu začíná vypadat...
To co dokáže způsobit, že si nějakou sérii zamiluji, je mytologie a hloubka světa. To je důvod, proč podle mě patří Tolkien k nejlepším spisovatelům vůbec, to je...
To co dokáže způsobit, že si nějakou sérii zamiluji, je mytologie a hloubka světa. To je důvod, proč podle mě patří Tolkien k nejlepším spisovatelům vůbec, to je důvod, proč miluji Lovecrafta a to je důvod, proč si začínám oblibovat i Temnou věž. Nemyslím si, že by King dosáhl Tolkienovských kvalit – spíše jsem si tím jist, v tomto jsem poněkud konzervativní -, ale i tak to opravdu začíná vypadat zajímavě.
Hned na prvních stránkách se setkáváme s Šardikem. Nebudu prozrazovat co je zač, ale je to součást právě oné mytologie, která pro mě tolik znamená. Pravdou je, že Šardikova část byla moc krátká, podle mě celkem odbytá a hned po ní přichází série událostí, které pro mě nebyly až tolik zajímavé. Jednak proto, že nemám moc v lásce děti, jednak, že kniha (přesně na opak první knihy), nasadila až moc rychlé tempo – tedy kromě části s Jakem. Část, kterou jsem si užil, byl pak až rozhovor s Blanem.
Avšak tato má lehká kritika nemění nic na tom, že jsem si to užil, King je stále stejně dobrý a svět se konečně rýsuje. Dávám plný počet hvězd, i když jsem malilinko váhal, zda nedat „pouze“ čtyři, kvalitou je však kniha blíže Třem vyvoleným, než Pistolníkovi.
P.s. Ano, brumlák Ochu, je boží.
Číst více
Číst více