Príbeh vdovy Lisey

Lisey a její příběh,je obézní,chcete-li při těle.Plnější či urostlejší v rámci korektnosti. Co ??? Fakt ! Ted fakt nemyslím hlavní postavu Lisey.Mluvím o nastavení v rámci počtu stran. Co to je na Kinga šest set stran.Leckdy dává i litr panečku. Prostě klasika.Takže,aby to natáhnul,tak začátek šponuje co to jde.Jak ten vám opečovává a hýčká každý detail.Například někdo někoho potká a dozvíte se o něm jen tak ve zkratce.A pak si jde svou cestou zase dál. Další porcí je taková ta červená nit co se prolíná v celém vypravování,tak jako i v jiných Kingovkách.Manžel Lisey se vyžívá a užívá často spousty novotvarů,hlášek či slangů.Tohle dělá Kinga-Kingem.Ano a každý to zná.Vono mu nestačí dát tam hořčici s kečupem.Tak tam namíchá tatarku a ještě přihodí protlak atd.Netřepat nemíchat. Lisey rozhodně není hororem.Opět jde spíše o thrillerovou záležitost s trochou toho (více) tajemna. První půle to je reálná ukázka budování napětí a seznamovačka postav.Prostě a jednoduše žeru ty jeho začátky či vyloženě půlky jeho knih.Když už se ukáže vo co gou a jak je to s tím nějakým záporákem atd. mám vždycky pocit,že tak nějak autor kličkuje a ted jak to zašmodrchat a vyuzlovat k samotnýmu závěru.To tajemství,ta nevědomost mě baví víc.Než později,když už dochází k nějaké satisfakci.Lisey je však velmi zručně podaná a jen je škoda toho modrýho hodnocení.Vlastně je to celkem příznačný. Když k tomu přičtu,příběh se odehrává v červnu a ještě to navíc čtete ve stejný měsíc,tak to potěší.To se stalo už několikrát,však to sami jistě znáte. Děj je náramně úhledně skákavej.Do minulosti a jinam a ještě dál a zase zpátky.Něco jako,když v Cimrmanově hře Němý Bobeš přeběhne přes scénu chlapec s obručí...Víte,to bylo tak...hmm tak takové to tedy bylo :) Snové pasáže samotné Lisey,tak nevím,jestli to tady mám na plno říci,ale doslova to na mě dýchlo mystickým realismem.King vskutku experimentující. Tak tedy na závěr...z Lisey mám opět dobrý pocit,ale ta první půle je jednoduše dokonalejší.Celkově svým způsobem hodně překvapila.Tady se kouzlí a je to kumšt,chybělo opravdu málo.Tohle je třeba si vychutnat po douškách.Krystalická magie.Kingoušoj upřímně ne vždy všechny díla žeru natož papám :) Tady se znova u mě osobně vycajchnoval ve světle zářivým. Šest set stránková pumelice,která uteče jako voda.Tady se vařilo ze samých správných ingrediencí.Vzpomínky.Minulosti.Dětství.Neurozy.Silné postavy.Nádherný dialogy.Vnitřní hlasy.Tajemství.Kvalitní zásek.Ne každý to však ocení. Je to prostě jiný příběh.

Tak tohle byla opravdu darda. Nejdřív pro mě bylo těžké tuto knihu číst - tím myslím především části o sebedestruktivních sklonech. To jsem si musela dávkovat. Posledních dvě stě stránek jsem dala ale téměř na jeden zátah, protože mě do sebe Bájodolí vtáhlo naplno. Většinou jsem u Kinga zklamaná z toho, že neumí konce, ale to se tady také nestalo. Za mě tedy všech pět hvězd, fakt se mi to líbilo.

Tato kniha u mě zabodovala. Příběh byl krásný a magický zároveň. Nechala jsem na sebe zapůsobit kouzlo Bájodolí a užívala si skoky z přítomnosti do minulosti, které zde byly provedeny opravdu bravurně. Líbil se mi vztah mezi Lisey a Scottem. Velmi oceňuji překlad, který je zde opravdu zdařilý. Určitě nebylo jednoduché přeložit ta speciální označení a slova, která mezi sebou manželé používali. (Bohužel zde bylo i nemálo překlepů). Kniha v sobě měla zvláštní humor, určitě tu najdete napětí a já osobně se i bála, když Scott vyprávěl ze svého dětství. Doporučuji.