Fairy Tale

Pohádka není thriller ani horror, je to fantasy. A to není právě můj šálek čaje. Pro mne byla mnohem napínavější i čtivější úvodní, realističtější část knihy, druhá půlka, která se odehrává v paralelním světě, byla prostě děsivá pohádka. A já už z pohádek (kromě těch, které čtu vnukům) tak trochu vyrostla... Přesto dávám krásné čtyři hvězdy, protože, marná sláva, King is king!

Je mi zcela jasné, že můj komentář a hodnocení ke knize zde, působí jako "pěst na oko..." Jenže mě se ještě nikdy u Kinga nestalo, abych některou z jeho knih četla tak dlouho, odkládala jí, četla s ní souběžně i jiné knihy a se sebezapřením Pohádku dočítala. A to mám od mistra hororu, načteno kvantum jeho, jinak vesměs fantastických knih - příběhů... Takže Pohádka, je vlastně pohádkou, pohádkovým příběhem, který mi evokoval v mysli a v mé paměti hlavně jiné pohádkové příběhy. Třeba Alenku v říši divů + Bílého Králíka, který kouká na hodinky a běduje, že přijde pozdě a šup do nory a Alenka za ním... "Určitá podobnost, nápad a nuance, jistě zcela náhodná... a takhle bych mohla pokračovat - vyjmenovávat dál a dál." Zkrátka se pro tentokrát žádné překvapení, rozechvění nekoná. A protože jsem vyrůstala v osmdesátkách na seriálu Goro - bílý pes, kde mi přišlo pouto mezi japonským špicem a osiřelou dívkou Reiko mnohem více hlubší - srdcervoucí, tak mě pro tentokrát přátelství mezi Radarem a Readem, nikterak nezasáhlo. Je mi fakt líto, ale tuhle Pohádku, popustím, věnuji jiným, více nadšeným čtenářům.