„Nevadí mu, když špatní lidé platí za to, aby zabil jiné špatné lidi. V podstatě vidí sám sebe jako popeláře se zbraní.“ „Hledáme profesionála, toho nejlepšího střelce z nejlepších.“ Na další příběh z pera (klávesnice?) mistra Stephena Kinga jsem se moc těšil. Avšak mé očekávání bylo trochu zmraženo. Ve své podstatě mě první půlka příběhu nebavila. Navíc další kniha, kterou píše Billy Summers, při čekání na svůj úkol, a se kterou nás pan spisovatel postupně seznamoval, se mi v podstatě zdála zbytečná. Ano, jsou v ní některé střípky, které souvisejí z hlavním příběhem, ale říkal jsem si, je to vůbec nutné? Malá ochutnávka: Večer si Billy na velké televizi v brajglpokoji prochází filmy na Netflixu. Ví, že nějaký Netflix existuje, ale nikdy ho nenapadlo to zkoumat, protože je vždycky co číst. Vypadá to, že je i co sledovat. Velikost výběru je až děsivá a Billy se nakonec rozhodne jít místo koukání raději spát.... Avšak neházejte flintu do žita, jako celek je tohle dobrý příběh. Několik odkazů na předešlé Kingovo knihy, které jsou čtenáři dávkovány, určitě potěší nejedno srdíčko. Navíc od půlky knihy se to konečně rozjede a začne to být zajímavější. Konec příběhu je také povedený a nutí čtenáře přemýšlet nad tím, co vlastně byla „kniha“ a co byl příběh. A tak už je pak jenom a jenom na čtenáři, aby si vybral zda chce hezký konec nebo „hezký“ konec. 50% Citát: Žádné diskuze, namířit a vystřelit.

Billy Summers nájemný vrah - odstřelovač a k tomu ještě bývalý válečný veterán se smutným dětstvím. Chce už skončit se zabíjením a je mu nabídnuta poslední práce. Je nejlepší z nejlepších, ale dokáže svou práci úspěšně dokončit? Nájemný vrah, kterého jsem si zamilovala, byl pro mě jako Johny Coffey (Zelená míle), na kterého také nezapomenu. Stephen King mě opět nezklamal. Kniha mě úplně pohltila a líbila se mi moc a moc.