The Picture of Dorian Gray

Co se "Obrazu Doriana Graye" týče, mám smíšené pocity. Prvními stránkami jsem se musela doslova prokousat. Kdybych mohla, knihu rozhodně odložím. Ty filozofické promluvy byly na mě moc zdlouhavé a nudné, děj žádný. Pak se to ale začalo rozjíždět a chytlo mě to. Děj je originální a příjemně to odsýpalo. Některé zvraty pro mě byly překvapivé. Akorát mě po celou knihu rozčilovaly postavy Henryho Wottona a Doriana Graye. Snad nikdy mi nebyla žádná postava protivnější. Ve výsledku to až tak špatné nebylo, i když zatím nemám v plánu se ke knize vracet.

Obraz Doriana Graye je nepopiratelně jedna z nejznámějších knih vůbec - a já si už dlouho vyčítala, že jsem ji stále nečetla. Už dlouho jsem toužila zjistit, zda je příběh chlapce, jež se až příliš zamiluje do svého mládí, opravdu tak dobrý, jak všichni tvrdí. Ani teď, po přečtení, si vlastně nejsem úplně jistá, co si o knize myslím. Je docela krátká, ale ne moc čtivá, navíc se v těch všech filosofických rozhovorech dokážete velice snadno ztratit. Rozhodně bylo vidět, že Oskar Wilde psát umí a hodně toho ví. Příběh Doriana Graye je hodně založen na tom, že vnímáte symboliku a skrytou myšlenku textu spíše než děj jako takový. Pokud nevíte, nebo alespoň netusite, co v textu hledat, může se vám zdát nudný a nijaký. Já sama jsem si rešerši o myšlence příběhu udělala až po přečtení - bála jsem se, že si omylem vyzradim konec - takže jsem při čtení byla též trochu zmatená. Ovšem po důkladném čtení článků a koukání na videa jsem pochopila, jak geniálním dílem Dorian je. Knihu ukazuje realitu doby, kdy lidem záleží více na vzhledu a radosti, než na tom, jaké má naše chování následky. Lord Henry, cynický muž bez velkých cílů, se rozhodne splnit si své tajné tužby skrze nevinného mladíka, jehož naučí, jakou moc má jeho krása. Co na knize ovšem oceňuji nejvíc jsou vztahy mezi mužskými postavami. Víme, že Oskar Wilde byl gay, a víme, že tento celý příběh vlastně tak trochu pojednává o tom, jaké následky může mít láska, ať už k jiným, nebo sám k sobě. Wilde zde představuje spoustu úžasných myšlenek - skrze obraz zobrazující všechny Dorianovi "hříchy a nemravnosti" nás vybízí, abychom se chovali lépe, a abychom si nevážili pouze zevnějšku, ale především vnitřku. Skrze filosofické rozmluvy Lorda Henryho prezentuje další skvělé myšlenky, jenže to má i slabou stránku. A důvod, proč musím jednu hvězdičku strhnout. Způsob, jakým jsou zde popisovány ženy, jak o nich bylo uvažováno, bylo mi z toho zle. Vím, že taková tehdy prostě byla doba, ale stejně to nedokážu přehlédnout. Vadilo mi to vážně hodně. Nejlepší část knihy? Rozhodně konec. Brilantní, geniální. Obraz Doriana Graye tedy rozhodně čtěte, ale doporučuju si o příběhu nejdříve něco málo zjistit - bude vás to pak mnohem víc bavit. Svou slávu si zaslouží.