Srovnáno se zemí

"Time Bomb - Hollywood Undead" Nevím, co to se mnou poslední dobou je, ale mám nějaké špatné soustředění na delší knihy. A trvá to déle, než kvůli spuštění jarní alergie, která letos přišla už v "zimě". Takže přečíst si Srovnáno se zemí je výsledek pokusu oddálit knihu, která teď měla přijít na řadu, a která si možná ještě dlouho pospinká na poličce s tou ostatní haldou knih, které jsou sice na vip listu, ale zatím zároveň na waiting listu (Asi doufám, že tam ze zoufalství zhubne). Teď byl na řadě Ohnivý muž. Ale...první věta "komentáře". No, tak to alespoň zůstane v rodině. Ale čtení na dálku Svědectví se bojím. To nedopadne možná dobře. (Trochu osobní vzkaz, který pochopí pouze ten, komu je určen.) (Teď mě něco napadlo. Možná kdybych se takhle nevypisovala v komentářích, možná bych neměla vybrané maximum písmenek na týden a bichle bych dala. Hmm! Nad tím se musím zamyslet! Ale zase je tady ta druhá strana mince. Když se nebudu takhle vypisovat, budou mi ostatní věřit, že ty knihy vážně čtu? To už tady jednou bylo a prevence je prevence. Prostě uzavřený kruh...) Ohledně Kinga jsem stále nováček, ale už jsem zjistila jednu věc. Baví mě, když je děsivej. Vždyť je to korunovaný král hororu! Ale já ho mám raději v té druhé poloze. A tu představuje (mimo jiné i) Srovnáno se zemí. "Richard Bachman je moje temnější já." Temnota se vždy neschovává jenom v cákancích krve. Je v nás. A když jí dobře rozeberete, kolikrát je mnohem lepší. A už podle anotace bude tenhle boj s korporátním zlem mnohem děsivější než s tím zlem, co se "skrývá pod postelí". A s výsledkem předem daným, napadlo mě hned. (Proto se mi moc líbí příspěvek uživatele opic 12. Ale pro rohatýho satanáše, za tečkou a čárkou se dělá mezera! Jinak bych snad i ten palec dala... :( ...) Moc se mi líbí i úvod, který v prvním, původním, vydání knihy nevyšel (je psaný v roce 1996, kdy se rozhodl King Bachmana "oživit", ta konspirace se starou je nádherná), zajímalo by mě, jaký tedy byl ten v původním vydání, pokud byl, tehdy v roce 1981. U nás bohužel nikdy nevyšel :( (Navíc se mi líbí, že sám King tuhle knihu dřív nesnášel, ale jak zestárnul, stala se jeho oblíbenou, společné s hlavní postavou. Čtenář od problémů uteče do knih. King přišel na to, kam utéct jako autor. Trochu mi vadí nějaké komentáře, kde čtenáři píšou, že "King to napsal xyz" a že se jim tvorba Bachmana moc nelíbí. Možná by stálo za to nastudovat si, kdy tak psal. A proč nepsal pod svým jménem. Stejně si myslím, že Stephen i Richard jsou jenom loutky. A všechno píše Tabitha! :D ...) Bart stojí před volbou. Buď se vzdá bez boje nebo se všem alespoň pomstí, protože už není co vybojovat zpět. A přestože je kniha ze začátku taková nenápadná, pomalu to probublává, aby na konci všechno bouchlo, emočně i fyzicky. Nejdřív ztratí práci, ve vzduchu tiká bomba v podobě dne, kdy má přijít o dům. Takže mu toho už moc neubyde. Když přijde i o to poslední, co mu ještě zbylo, proč sakra ne? Ještě bych se znovu a opakovaně kála. Dřív mi King neseděl v každé knize. Ale už jsem velká holka, co se nestydí říct: "Mýlila jsem se." a taky: "Dejte mi víc!" A v Bachman poloze, kdy nemáte čekat ani vteřinu pozitivního vyprávění, se mi líbí stále víc a víc. Četla jsem nové vydání. A těžko se při pohledu na obálku neusmát. Jako všichni víme, kdo byl Richard Bachman, ale napsat tam Stephen King větším písmem než druhé jméno, je...doplňte si raději sami. Chápu, v době tohoto vydání je již Bachman mrtev, ale i tak... Originální obálka je prostě dokonalá ;) (No, a filmové adaptace se ujme sice pro mě neznámý režisér, ale produkovat budou lidé stojící za adaptací To. To by nemuselo být špatné.) Už chápu, proč většina Kingovek u nás vychází jako hardcover. Můj paperback Srovnáno se zemí je vyždímaný stejně jako já po jeho dočtení.

Kniha je zařazena do kategorie „obyčejné“ romány, což je u autora poměrně nezvyklé. A to si říkáte, že vás u Stephena Kinga již nemůže nic překvapit. Nutno zmínit, že tento román je napsán pod jeho pseudonymem Richard Bachman. Kniha je rozdělena na prolog a tři samostatné části, které jsou pojmenovány po zimních měsících, tudíž nutno zmínit, že příběh se odehrává v poměrně krátkém časovém období v roce 1973. Samotný příběh je vyprávěn v er-formě. Barta jsem vnímala jako takového mučitele – snažil se bojovat za spravedlnost, za svou víru a přesto věděl, že prohraje. Příběh mě bavil. King opravdu umí krásně vystihnout psychologické profily jednotlivých postav a v každé knize najdeme něco nového a neotřelého. I když je Stehen King označován jako Mistr hrůzy, zde opět ukazuje, jaký má talent pro literární tvorbu a že dokáže psát i o vážných tématech, nejen děsit lidi k smrti.