Prokletí Salemu

To bylo dost dobré. Výborný build up děje, napětí. Taková ten typ knihy, od které se nemůžete odtrhnout. Navíc King píše tak, že to jednoduše ubíhá. Zatím asi nejlepší King, co jsem četl.

“Město získalo své zvláštní jméno díky zcela prozaické události. Jedním z prvních obyvatel kraje byl vytáhlý, tvrdohlavý farmář jménem Charles Belknap Tanner. Choval prasata a jednu z velkých prasnic pojmenoval Jerusalem. Jerusalem se jednoho dne v době krmení dostala z ohrady ven a utekla do blízkých lesů, kde zdivočela a stala se zlou. Tanner ještě roky potom odháněl děti ze svých pozemků, vždycky se naklonil přes vrátka a zlověstně, jako havran zaskřehotal: “Nechoďte do lesa, je to loviště Jerusalem, rozpárá vám břicho, než řeknete švec!” Varování účinkovalo a jméno se ujalo. Tohle dokazuje přinejmenším, že v Americe může na nesmrtelnost aspirovat i prase.” A kdyby děti žili později, s láskou by vzpomínali na zdivočelé prase, protože v místě, které se jmenuje po praseti, se časem objevilo něco daleko horšího. Stephen King je geniální vypravěč, pokaždé žasnu, kolik toho do svých příběhů dokáže dostat, kolik postav oživí (i sejme) a jak často mi zrychlí tep. Prokletí Salemu bylo jeho teprve druhým románem a vyšlo rok po Carrie, tedy roku 1975. Loni dílo oslavilo padesátku, ale není se čeho bát, zraje výborně. Prokletí Salemu je slušný upírský masakr a přitom začíná poměrně nevinně. Je to vynikající upírský příběh s atmosférou, který je poctou Draculovi a dalším ikonickým příběhům. Toto naše české jubilejní vydání vyšperkoval Jiří Dvorský svými ilustracemi, vydalo jej samozřejmě nakladatelství Beta v překladu Lindy Bartoškové. Vůbec nechápu, že si mě Salem přivolal až teď, ale věřím, že nejsem sama a že na někoho z vás pomrkává také.