K Míše Merglové jsem se dostal přes trilogii Píseň oceli a tak mě dost zaujala její další kniha, o které jsem na první dobrou vůbec nevěděl, co si mám myslet. A bylo to dobře, protože mě překvapila decentním kyberpunkem, který neklade důraz na technologie, jako spíš na prostředí a vztahy mezi lidmi v Metropoli zvané Evropa. Hlavní postava Rebeka mi okamžitě sedla a její družné hovory s Cilkou mi připomněly, jak dobře Míša umí dialogy. To je totiž vysloveně radost číst. Na druhou stranu se ale musím přiznat, že jsem se trošku ztrácel v tom prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Nedokázal jsem si ho k ničemu přiřadit, dokud jsem neuznal, že je naprosto jedinečný a tak ho prostě začal i brát. Prostě jako takový náhled na budoucnost mladé autorky, která do něj vměstnala téma, co by mohlo rezonovat klidně i současnou společností, ale s logickým budoucím přesahem. No a ve výsledku musím říct, že se mi to líbilo. Prázdnota je zajímavá, nápaditá a naprosto odlišná od toho, co jsem od autorky znal. Což mě vlastně překvapilo ještě o to víc.

Kniha ma zaujala tým, že voňala kyberpunkom a fantastikou a to je skrátka zaujímavá kombinácia. A ja som na stránkach naozaj našla príbeh, ktorý voňal obomi žánrami. Svižný, stručný, čítal sa dobre a pomerne rýchlo a sem-tam dokonca ponúkal aj nejaký ten noirový presah. Lenže... potom som si uvedomila, že možno názov knihy je vlastne aj jej charakteristikou. Lebo jej čítanie vo mne skutočne zanechalo ne prázdnotu. Autorka mi ponúkla hnusný svet, v ktorom kvitne korupcia na tých najvyšších miestach a obchodu s bielym mäsom sa darí ako asi ničomu inému. Vcelku klasický motív a to je vlastne kameňom úrazu. Nešlo len o klasickosť motívu. K tomu som dostala klasické postavy, klasické motívy, klasické udalosti a vo svojej podstate aj klasické vyvrcholenie. Teda niečo, čo som čítala už v iných knihách a musím povedať, že tam ma to čítanie bavilo oveľa viac. Lebo vo mne niečo zanechalo, nielen prázdnotu. Ale ktovie, možno to bol autorkin zámer. Preniesť prázdnotu motívov a postáv na čitateľa. V tom prípade jej tlieskam, podarilo sa. Mne to však nestačilo. Nemám totiž rada, keď sa zbytočne mrhá potenciálom.