Stín sviště je stejný gejzír nápadů jako Kuňkadlení, a pokud se vám líbila jednička, není co řešit. Opět se ocitnete na cestě za Zlatou koulí spolu s Jonathanem a jeho trochu nesourodou skupinou. V patách máte stále zajímavější Brutu Lítou a to si ještě musíte dát pozor na Napoleona, Alesteira Crowleyho nebo dokonce Julese Verna. Potkáte mluvící sviště, bodlináče jezdící na kohoutech a třeba i Franze Kafku obdařeného nejen magickými schopnostmi, ale i žábrami a plovacími blánami. Hodně se pohybujeme v Praze a jejím okolí, byť k poznání moc není. Inu to ty paralelní světy. Dal bych zase bez nejmenších pochybností pět hvězd, nebýt jedné věci: Vždyť v originále to vlastně ani není samostatná kniha. Nemám rád tuhle praxi českých nakladatelství, totiž rozdělit knihu na dvě části a vydat je zvlášť. Jim to zřejmě dost prospívá finančně, ale téhle knížce Argo jednoznačně ublížilo. Začíná doslova uprostřed ničeho a bez znalosti jedničky ji nemůže nikdo číst a pochopit o co jde. Proboha už to nedělejte, vždyť kdyby to tak mělo být, vyšlo by to tak už v originále, nemyslíte?