Písmenko A je, zdá se, vyčerpáno a tak se autor vrhá na písmenko B. Písmenko Bé není tak špatné, ale není jako písmenko Aá. To, co u Anihilace fungovalo, tady pokulhává. Borne není vyloženě špatný, ale není ani dobrý. Z knihy mám rozporuplné pocity. U Anihilace jsem si přála více stran a tady bych je ráda ubrala. Alespoň o stovku. Možná, že by to pomohlo a dodalo by to knize spád, který jsem kolikrát velmi postrádala. Atmosféra se vytrácela a svět, který zde autor vystavěl, mne vlastně tolik neuchvátil... Moc emocí ve mě nevyvolal, ačkoliv ten potenciál k tomu měl. Záhada, které mnohé slibovala, nakonec vyšuměla do ztracena. Už už jsem si říkala, že konec to vylepší, že přijde to, na co čekám a ani to nebylo úplně ono. Zkrátka to cítíte, že to ještě něco postrádá... Ano, Anihilace také samostatně jako taková nepřinesla žádné odpovědi, ale ten svět byl pro mne tak fascinující, že jsem si vystačila s vlastní fantazií a hlavně jsem nad tím i chtěla přemýšlet dál. Snad to nebude moc spoiler, ale myslím si, že kdyby se autor tolik nesoustředil na vztahy mezi hrdiny, ale víc na ten svět a záhadu, která ho opředla, bylo by to lepší. Údernější. Když jsem u hrdinů, tak mi nebyl ani jeden sympatický. Dlouho se mi něco takového nestalo a přiznám se, že netuším, proč jsem knihu neodložila v polovině... ... Každopádně, to nebylo tak zlé, abych přestala autora číst. To určitě ne. Snad naše další setákání proběhne lépe...

Můj kamarád BORNE. Ještěrky,sasanky či jiné breberky.To jsou obyvatelé tohoto světa.Přinejmenším obyvatelé dosti všední.Poněvadž ti tu patří spíše k okrajovým.Vládci na Zemi už nejsou snad ani lidé natož ještěrky.Vlastně,chtělo by se poznamenat,kdo je vlastně kdo ? Je to svět,kde jsou takové věci naprosto běžné. V tomto bizáru kralují různí postapo tvorové,at už zmutovaných nebo jinak biotechnologicky stvořených.A do toho ještě přijde Borne. Neutěšený pohled,jakoby připomínal panoptikum Venissu.Ten byl,ale přeci jenom temnější a tripovější.Chvílemi jsem měl pocit,že čtu Špunta bratří Strugackých. Neuchopitelnost trilogie Jižní Zona má tentokrát dovolenou.Jde vesměs o přímočarejší příběh i vyprávění,kde se ovšem samotný VanderMeer opět nezapře.Jeho rukopis je rozpoznatelný a hlavně je prostě svůj. Jsem zvědavý na Mrtvé astronauty,alias další novinka JVM.