Byly jsme čtyři: bioložka, antropoložka, kartografka a psycholožka. Já jsem byla bioložka. K této knize jsem se dostal díky filmu. Natočil ho Alex Garlad, známý spíše svou scénáristickou prací, než jako režisér. Napsal scénáře k filmům jako je Sunshine, Dredd nebo 28 dní poté. A samozřejmě, že udělal scénář i k Anihilaci, kterou si posléze natočil. Film je plný barev a „mimozemské přírody“. Jako nejsilnější stránku filmu bych označil, scénu nazvanou „tanec s Anihilací“, která mi silně utkvěla v paměti. Citát: Materiály jsou nejednoznačné, naznačují lokální původ, ale to ještě nemusí znamenat lokální stavbu. Kniha je trochu něco jiného. Příběh v ní je spíše psychologickým pohledem na Oblast X, napadenou cizí formou života. Z pohledu bioložky se v ICH formě postupně dovídáme, jaké nástrahy, strasti, možná i slasti v nebezpečné zóně číhají. V knize je nejsilnější situace kolem Lezouna, tvora o němž se dozvíme všechno a vlastně o něm nevíme vůbec nic. Malá ochutnávka: Tam, kde leží rdousivý plod, jenž podala ruka hříšnice, nechám vyklíčit semena mrtvých, aby se rozdělila s červy, kteří se hromadí ve tmě a oplétají svět mocí svých životů. Přijde oheň, který zná tvé jméno, a v přítomnosti rdousivého plodu si přivlastní svým temným plamenem vše z tebe..... Většinou nečtu knihy, které jsem viděl zfilmované, ale tady jsem rád, že jsem udělal výjimku. Tak obrovské rozdíly mezi knižním a filmovým příběhem dělají z Anihilace něco unikátního. Něco, co rozhodně stojí buď za přečtení nebo za podívání. Mám pocit, že spoustě uživatelů se nebude líbit oboje. Pro své podstatné rozdíly v ději a situacích se z Anihilace stal perfektní dvojí pohled na to, co Jeff VanderMeer napsal. Citát: Stromy nejsou stromy, ptáci nejsou ptáci a já nejsem já, ale jen něco, co hodně dlouho šlo. Posléze jsem zjistil, že Anihilace má dvě knižní pokračování. A tím jsou Autorita a Adaptace. A protože se mi první příběh líbil, rozhodně jsem neváhal a sehnal si celou trilogii. Z příběhu jsem vyjmul šestnáct citátů a nechal je vepsat Jeffu VanderMeerovi do jeho profilu. Příběh je založen na postupných změnách a pozorování hlavní hrdinky. Rozhodně však je to minimálně za čtyři hvězdy. Ale co se to děje! Co to je! Hvězdy jsou napadeny jakousi mimozemskou formou žlutých motýlků! Konkrétně jich je tři a půl! ( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡ ) Citát: Co můžete dělat, když vám pět smyslů nestačí?

První a ze všech nejlepší. Ten moment překvapení a vržení do neznáma, už další knihy nepřekonaly. A ačkoliv byly i ony dobré, tak jsem si říkala, zda je měl autor vůbec v plánu... Nezlobila bych se, kdyby konec zůstal otevřený... Vpřed k Anihilaci. Autor patří ke směr New Weird a Anihilace tyto prvky nese. Pro mě to byl neopakovatelný zážitek, kdy na cca 170 stránkách zvládne autor vystavit čtenáře mravenčení, úzkosti, nápětí, úžasu a v mém případě i troše děsu. Vlastně v určitých chvílích nevíte, zda se bát a zdrhat, nebo fascinovaně hledět a pokračovat navzdory tomu, že na vás vše křičí, abyste se sebrali a vypadli. A to hned. Otázka vědců je taková ošemetná. Uznávám, že mohli poslat stabilnější posádku, ale pravdou je, že nevíme, jak by na nás tohle prostředí působilo... A co ty ostatní expedice? Určitě nebyly všechny tak mimo... A myslím si, že autor by zpracoval tak jako tak i vědce, kteří jsou normální a v pohodě... Ostatně hodně vědců nám nepolíbeným mohou připadat výstřední a jiní. FILM - Mrzí mě, že premiéra byla zrušena, ale chápu to. Byl by to propadák. Bez knih bych zřejmě nechápala, která bije a co tím chtěl autor říct. Nicméně chválím tu atmosféru a to prostředí! Přesně takhle jsem si to představovala. Postavy moji představu také splnily. Grace je nesympatická jak v knize tak ve filmu, takže paráda. Ve filmu je několik detailů, které jsou z knih Autorita a Adaptace. Např. hned úvodní scéna s majákem je Adaptace... Takže před filmem dopororučiji přečíst celou sérii. Dává to pak větší smysl :-)