Monique na útěku

Louis dokáže napsat čtivý text, který zhltnete jako malinu. Neskutečně se ale opakuje, čímž se jeho knihy stávají triviálním čtením, sázkou na jistotu. Všiml jsem si toho již při jeho předešlých knihách a s touto nejnovější se trend stvrzuje. Třicetiletý autor vydává šestou knihu o sobě. Ve druhém plánu je to samozřejmě i kniha o jeho matce – ta se však při svém útěku pohybuje po trajektorii aranžované svým synem. Architektem jejího útěku je Édouard Louis. Zásadní otázka pro čtenáře: Chceme rok co rok sázku na jistotu, ve které autor dostojí opakujícím se politickým a sociologickým tezím, tezím pohodlně se přelévajícím z knihy na knihu? Nebo chceme autora experimentujícího s vlastní poetikou, inovativního a umožňujícího pohlížet na svět (a i sebe samého, klidně posedmé) z různých úhlů a přispívat tak k různorodosti pohledů? Mám dojem, že tyto vlastnosti, které bych si přál, É. L. již poztrácel. Možná je ale nikdy neměl a vše, co mohl sdělit, napsal již ve svých dřívějších textech. Pak se ovšem jeho příští knihy – příští sázky na jistotu - stávají dojnými krávami pro nakladatele a pohodlným relaxem pro městské liberály.

Autobiografická novela či jakási reportážní esej o autorově matce, která se ve svých 55 letech konečně dokázala vymanit z toxických vztahů s muži a s pomocí svých dětí začala žít samostatný život… Nevím, jak to máte s autorovými knihami vy, já přečetla první tři a potom mi už připadalo, že píše víceméně o tom samém, čili o svém nelehkém dětství a dospívání, těžkém coming outu, homofobních reakcích, toxických rodinných vztazích, násilnickém otci-alkoholikovi a lhostejné a nepodporující matce… Další tři autorovy knihy jsem tedy vynechala, ale když jsem v knihovně viděla tuto sedmou knihu, čerstvou novinku, se zvědavostí jsem po ní sáhla… Pauza ve čtení autorových knih mi prospěla, matčin příběh mě zaujal a tolik jsem nebojovala s pocitem, že Louis vykrádá sám sebe… Navíc mě potěšilo, že kniha je na rozdíl od těch předchozích daleko optimističtější, což možná pro někoho bude spíš minus, ale já budu díky této novelce ráda věřit, že se lidi mění a že pouto, které bylo v minulosti mezi nejbližšími příbuznými velice silně narušeno, se zase dá obnovit… Hodnocení: 4 * z 5 *