Dialog o umění a politice

Je to vycucaný citrón, nastavovaná kaše, je to snaha dodat početné skupině čtenářů E. L. na knihkupecký pult novou knihu, výsledek je ale neuspokojivý. Samotný rozhovor, který zabírá 55 stran textu (a to se ještě muselo nakladatelství Paseka tuze snažit různým odsazením zleva, zprava), není natolik nosný ani v ničem objevný, aby ho dávalo smysl vydávat knižně. Ne v zemi, kterou E. L. loni navštívil a ve které rozhovor s ním přinesla většina relevantních médií: Seznam zprávy, Aktuálně.cz, Novinky, Český rozhlas, Česká televize, Deník N, A2larm, A2, Host. Vydaný rozhovor se od těchto výstupů příliš neliší, sumíruje názory již dávno vyřčené a s umanutostí stále a stále opakované. Bohužel i tak kratičkému textu by přitom prospělo škrtání (pasáže, ve kterých se Loach a Louis navzájem chválí, ve kterých opakují již jednou vyřčené). Proto si myslím, že by se to celé spíše hodilo do nějakého literárního periodika typu Host/A2, kam by to svým rozsahem i tématem perfektně zapadlo. A nebo by dávalo smysl takto pojatou knihu vydat, musela by ale nabídnout více rozhovorů, více textů apod. Vydávat v dnešní době pouhý přepis jakési televizní debaty mně přijde málo. Rozpačitost z knihy pro mě demonstruje i zařazení fotografií z natáčení a z filmů K. L. (proč?) a otravný doslov, který věci z rozhovoru zase sumíruje a nechává opakovaně zaznít tomu, co jsme již několikrát četli. Chápu ale, že snahou bylo dostat se aspoň na sto stran. I tak má ale vydání této knihy smysl – smysl komerční. Tu knížečku za 249 Kč si hodně lidí koupí tak jako tak. A E. L. je nejen miláček médií, ale i miláček nakladatelů. Marně přemýšlím, komu dalšímu v poslední době vyšel padesátistránkový rozhovor ve vázané knize.

Populární francouzský spisovatel, který zažívá strhující úspěch se svou sociální autofikcí, a kultovní britský režisér, který se ve své kariéře věnoval sociálním tématům a kritice, se sešli, aby si popovídali o výzvách soudobé levice. Proberou všechno od ničivosti těžké práce pro lidská těla, přes slabý sociální systém postavený na zásluhách, prekarizaci práce, dominanci pravice v Evropě, úpadek levice, nástup krajní pravice, až po roli umění a sociálně uvědomělého umělce. Oba jsou na to jistě povolaní a jejich sláva k tématům přitáhne potřebnou pozornost. Problém ale je, jestli to vystačí na knihu. A zde vydavatelé zkouší, co si ještě mohou dovolit. To, co by byla jedna veřejná diskuze nebo epizoda podcastu, se tu prodává jako samostatně stojící kniha, která si navíc v českém vydání vysloužila hardcover, což ji prodražuje. Není to samozřejmě první kniha diskuzí, ale problém je, když se jako zde jde letem světem a u témat se jen otře povrch. Respektive, oba diskutující řeknou jen své obecné názory, které už dávno známe z jejich díla. Řečené navíc není nijak objevné ani revoluční, jde o průměrnou diskuzi levicových umělců, kterých lze slyšet či načíst mnoho. Rozsah diskuze je asi 60 stran s velmi velkorysými okraji. Pak je tu několik nepříliš souvisejících fotografií z natáčení filmů Kena Loache a desetistránkový český doslov. I vzhledem k faktu, že toto odpovídá skutečně mnohem dostupnějšímu delšímu článku nebo podcastu, jeví se cena 250 Kč za knihu přemrštěná a tak nějak myslím, že se zde skutečně jen kapitalisticky rýžuje na věhlasu diskutérů. Vzhledem k tématu knihy a levicovému zaměření to má svou relevanci a je to tak další z případů výhry kapitalismu a prohry ideálů levice, které autoři paradoxně propagují.