Intermezzo

Toto je velmi silná kniha se spoustou filozofických i psychologických úvah a citátů. Řeší se zde mezilidské, ale hlavně rodinné vztahy bratrů po ztrátě otce. Je to nelehké čtení, ale taky nejen smutné. Já jsem se musela pozastavit nad 8 kapitolou. Doporučuji náročnějšímu čtenáři, který přemýšlí nad knihou. Otře si obličej rukávem, lehce se pro sebe usmívá. Vypadá jako blázen. Tolik toho cítit. Zármutek tohle s lidmi dělá. Všichni se mají rádi a všichni se svým komplikovaným způsobem potřebují, ať je to, jak chce. Neoddělitelně propojená, spletitá síť. Zavolá mámě a omluví se. Vše odpuštěno. Tak už to chodí – každý jsme tu host. Smrt nakonec samozřejmě čeká každého, i jeho, Ivana, zvláštní myšlenka. Přikládat smysl něčemu tak pomíjivému, jako je život. Mrkneš, a je pryč.

Téma bratských vzťahov ide pomima mňa v rámci výberu kníh, ale keďže je to Rooney, tak som si dala výnimku. A nakoniec neľutujem, aj keď to bol boj až do polovice... Ale pekne po poriadku... Najnovší počin Rooney je o vzťahu bratov Petera a Ivana, ktorých delí značný vekový rozdiel a spoznávame sa s nimi v okamihu ich životného "intermezza", keď sa vyrovnávajú so smrťou svojho otca po chorobe. Atmosféra je relatívne komorná- okrem dvoch bratov sa tu vyskytujú viacmenej už len tri postavy, Margaret, Silvie a Naomi. Ako vždy, hlavný prím vedú konverzácie a dialógy, hoci sa bratia stretnú počas celého dlhého románu len trikrát (a aj to s riadnou kataklyzmou). Román beží v troch perspektívach - prvým je myšlienkový prúd staršieho brata Petra, druhým je racionálny hlas mladšieho šachistu Ivana, a tretím je hlas Margaret (ale ten je v menšine, ani neviem, prečo ju autorka tam vložila). Čitatelia knihu prirovnávajú k Bratom Karamazzovcom, ale to sa mi zdá trošku prehnané. Napriek tomu som dostala skvelý čitateľský ponor do charakteristiky psychológie postáv. Na môj vkus tu boli ženské postavy vykreslené plocho, fakt sa viac vyhrala s mužmi. Prečo Intermezzo čítať? Dobre vykreslené charaktery mužských postáv, zobrazenie straty blízkeho človeka, s ktorým máte konflikty, ale aj napriek tomu sa milujete, to, ako vás dokáže takáto strata rozkolísať, aj keď to navonok najavo nedáte. A to, aký prerod môže v človeku takáto strata vyvolať. P. S. Aj tak si myslím, že ak máte s autorkou hate relationship, tak váš názor kniha nezmení. Ale za mňa jeden z najzrelších počinov autorky, aj keď vždy vidieť, že autorka píše z triedy svojej sociálnej bubliny.