If It Bleeds

„Když teče krev, tak to táhne“ Telefon pana Harrigana ...***** Chuckův život …..................** Když teče krev …................*** Krysa ….............................**** Komentáře k samostatným povídkám najdete zde: https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261 A nebo na pravé straně u této knihy pod kolonkou „Části děje“ Díky první povídce v tomto svazku jsem zjistil, jak vypadá Difenbachie. Teda, já to věděl, jen jsem netušil, že se tak jmenuje. A trochu jsem popřemýšlel, zda si tuto pokojovou rostlinku nepořídit místo televize nebo telefonu. A taky jsem dospěl k názoru, že až jednou tento svět opustím, chci být upálen bez svého mobilu. Jo a pokud chcete nějaký ten soundtrack, což je dnes dost v módě, pan Harrigan vám doporučuje Tammy Winette. Citát: Nerušte mě, když se rozkládám. (Telefon pana Harrigana) Druhý příběh je postapocalyptický příběh, který je ještě ke všemu tomu chaosu sepsán sestupně. Nerozumíte? Je to vlastně jednoduché. Obsahuje tři příběhy a pan King se rozhodl je do tohoto svazku vložit obráceně. Tak že vznikl solidní chaos a příběh tím určitě hodně ztratil. Chuckův život se mi jako celek nelíbí. Nejlepší byla ta první část, která je vlastně částí poslední. Po přečtení nepalte, ale podívejte se na film, který vám „Chuckie“ doporučuje. Je to „Zpívání v dešti“. V hlavní roli Gene Kelly. Citát: Se světem to jde do háje a my můžeme říct akorát „je to blbý“. (Chuckův život) Třetí povídka je další počin z dílny „Právo nálezce“. A vlastně s tímto příběhem pana Mercedese nás spojuje už jen pár vedlejších postav. Holly a Jeremy. Říkám si, „zda vůbec bylo nutné tento příběh psát?“ Četlo se to v pohodě, má to jisté napětí, ale díky „znalosti příběhu“ už vás konec prostě nepřekvapí. Pro lepší pochopení doporučuje pan King, přečíst si knihy Pan Mercedes, Konec hlídky a Právo nálezce. A komu to nestačí ať si dá i příběh Outsider. Citát: Filmy jsou jenom jako. Když režisér zvolá „střih“, tak dívka, které Jason nebo Freddy podřízl krk, vstane a jde si pro kafe. (Když teče krev) Čtvrtý příběh se odehrává v oblasti TR-90. Kdo by z Kingovo fandů, čtenářů i fanatiků tuto oblast neznal. A kolik již takových oblastí mistr vymyslel? Například Svědectví, Misery nechce zemřít nebo Pavučina snů a mnohá další. TR-90 je klidným územím s pochybnou elektřinou, bez signálu do mobilu...prostě ideální místo pro napsání bestového celeru. Ale nesmíte se bavit s krysami, mají na to trochu jiný pohled. A když už s nimi potvrdíte Faustovu smlouvu, bedlivě vybírejte svou oběť. K tomuto příběhu doporučuji, stejně jako Drew, ticho. Citát: Milovala ho, tím si byl jist, ale dnes odpoledne ho moc ráda neměla. (Krysa)

Autorův častý motiv, vzpomínky na dětství, dospívání. Takže hned úvodní povídka TELEFON PANA HARRIGANA je moc povedená, další varianta vzpomínání na doby, kdy byl jen pevné linky, to jde Kingovi báječně, bodejť ne, když vzpomíná na vlastní mládí a já už taky nejsem úplně nejmladší, takže mě to hodně oslovuje. A pak ta pointa, která ale není nakonec jednoznačná, o to je to ale lepší! ***** Výborná je i druhá povídka CHUCKŮV ŽIVOT, nic moc jsem nečekala a ohromila mě moc, vyzněním, pointou, a hlavně tím propojením Chucka a jeho světa; ..."Každým rokem, který prožiješ, se ten svět uprostřed tvé hlavy bude zvětšovat a projasňovat, bude podrobnější a složitější"... Skvělé! ***** Třetí povídka KDYŽ TEČE KREV je pokračováním trilogie s Billem Hodgesem a pozdějšího Ousidera, trilogie byla opravdu dobrá, Outsider o něco míň, tohle opakování mě už nechytlo. Proč to samé znovu? Proč se zase vracíme do Texasu? Začátek s reportérem byl dobrý, škoda, že s akcí Holly se vše tak nějak zastavilo, na mě moc popisné, atmosféra se vytrácí. Trojka s dost odřenýma ouškama. *** KRYSA - Začátek povídky klasický King - spisovatel na samotě, tvůrčí problémy, nemoc, bouře... A nakonec se z toho vyklube - autor to nazval - „zlomyslná pohádka", a mně se to označení moc líbí. Zase jiné, ale dost povedené, a na závěr se můžeme dohadovat, i podle vlastní nátury, jak to tedy vlastně bylo. Fantazie? Sen? Zhmotnělé přání? Skutečnost? **** Kinga nehodnotím podle míry strachu, který při četbě prožívám, i když to je taky samozřejmě velký bonus, mám na jeho knihách ráda i to další, v čem vyniká. Pro mě je největší síla autora v lidskosti a opravdovosti jeho postav a uvěřitelnosti příběhů, a to i tehdy, když se tam vmotá nadpřirozeno, a to je už dost umění, aby to stále všechno vyznělo přirozeně. A pak samozřejmě, a to s tím souvisí, působivá atmosféra, to je něco, co se nenápadně vplíží do příběhu a někdy ani nevíme, jak toho autor dosáhl...