"I Am Machine - Three Days Grace" Gantz pro mě pokračuje jako každý další díl, zaměnitelný v pořadí. Začne to pokračováním z minula. (A že tentokrát ta řežba byla fakt nechutná! Ale ta neustálá další a další transformace mě po chvíli přestala bavit. Přestože to bylo plné emocí z očekávané pomsty možné smrti a já doufala, že to zvládne. Za mě je Kaze poslední normální postava série. No...zda jo zvládne, v knize.) Aby se potom ve zbytku knihy jelo dál ve stejném scénáři jako vždycky. Vyšší hodnocení jsem dala kvůli první třetině, kterou si Kaze zabral pro sebe. (Ale že si jeden démon pro sebe zabere 3/4 knihy beru jako natažení, abych mohla všechny postupně sejmout a opět se vyhnout tomu, aby se děj posunul. A to je fakt nuda a je jedno, že nechutnosti jsou fajn, musí být oprávněné a mít své logické místo v ději.) A další hvězda kvůli konci a dodrženému slibu ohně 100 bodů. A že se možná konečně v dalším díle dozvíme něco víc. Už jenom šest knih, nebo tak kolem do cíle, tak už je na čase, ne? :D

Kniha "Gantz 25" nijak zásadně nevybočuje ze standardu, na nějž jsme v této sérii poslední díly zvyklí. Jednoduše je to akční řežba, kde se víc mluví až ke konci, když je potřeba něco vymyslet, případně počkat na to, až Gantz rozhodí body. A v rámci série to docela funguje. Je zde nějaký dějový posun, což je fajn, dokonce i budete tak nějak chápat, jak to do sebe zapadá. A třeba je v tom skutečně nějaký hlubší smysl, který se konečně začíná projevovat, to by bylo hodně fajn. Jinak se ale jede na to, že je zde plno akce, naštěstí se ale daří souboje vygradovat, a to i přesto, že máte pocit, že záporáka tu stejně není možné zabít. Nakonec to konec má, což je hodně fajn. Kdyby se i tenhle souboj ještě natahoval, už to bude pro čtenáře naprosto neúnosné. Takhle dočtete knihu "Gantz 25" s pocitem, že to ještě má smysl a dá se to. Tedy pokud jste na sérii už dávno nezanevřeli.