Gantz 10

Jak říká sám Hiroya Oku v doslovu, jakmile při vyprávění upozadí akci, jde hodnocení čtenářů dolů. Nahotinky, emzáci a zvrácenosti, tohle všechno mu jde na jedničku, ale sotva dojde na civilní příběhy ze života, tak to začne drhnout obdobně jako herecké výkony Mathewa Karedase v čemkoliv na co si z jeho tří filmů vzpomenete. Takže ačkoliv se představují další hrdinové a celé to vypadá, že se série pohne zase o kus dál, uvěřitelnost toho všeho jde zcela stranou. Postavy se buď chovají úchylně, anebo debilně, jako by v Japonsku neexistoval kompromis mezi těmito dvěma extrémy. Paradoxně tvůrci věřím víc jeho fantasmagorie, než když se pokouší vykreslit realitu. Každopádně vývoj událostí znovu slibuje do budoucna zajímavou podívanou, protože nová sestava týmu je vskutku k pohledání. Jen mě upřímně děsí romantická linie kolem Tae - to už mi byl Kei milejší jako pubertální uslintanec, co koprněl nad každou prsaticí, jež se objevila na scéně. A někteří čtenáři si přitom alespoň přišli na své.

Co???? Tohle jsem vůbec nepobrala, tak snad další díl za to bude stát. Vzhledem k tomuto "úvodu". Každá stránka, každý dialog, každá akce na jedničku. Autor vzal díly skládačky, každý zvlášť nám je ukázal a já doufám, že je (už) v dalším díle poskládá dohromady. Asi mi víc vyhovuje, že se o postavách dozvím víc, než skončí v Gantz. Víte dopředu co čekat. Ale taky je super, když nevíte nic a potom se to postupně odlupuje. Takže super, že autor používá oba postupy. Teď už jenom tipovat, kdo tam skončí a kdo ne. Ale i tak. Já chci zase vraždění emzáků! Přes to všechno nemůžu říct, že se mi díl líbil o něco míň. Ale za pět ne. Rozhovor s autorem na konci potěšil. Fakt jsem se nasmála :) dokonale shrnuté moje pocity z dílu. Že by autor četl myšlenky?!