Gantz 1

Ke Gantzu nemá moc smysl psát jednotlivě, raději ji hodnotím jako celek, protože si po celou dobu udržuje stejnou úroveň, a proto se pokusím o shrnutí. Vypíchnutí slabých a silných stránek tohoto zdánlivě nekonečného shounen příběhu. Manga obsahuje tyto prvky: akce, drama, ečči (erotické), horor, psychologie, romantika, sci-fi, seinen (pro dospělé) a tragédie. První díl Gantze je jen pouhou setinkou a bez celku nemá moc smysl. Doporučuji si určitě přečíst i další díly a pak se rozhodnout, co dál. Rozjezd není úplně nejlepší a čtenáře možná i odradí než navnadí. Nebýt anime, tak bych z toho sám nebyl moc moudrý, protože jsme hned ze začátku příběhu spolu hrdiny vytrženi z reality a hozeni do úplně jiného světa. O celé situaci se tak dozvíme více až v dalších dílech. Autor to prostě natahuje. Manga se tak stává stereotypní. Spousta krve, explicitního násilí, přehnané ženské nahoty a ujetí emzáci. Postavy jsou zde důležité a dělají Gantz tím, čím je. Ale když vás baví jen dvě až tři postavy z padesáti, tak už je někde hergot problém. Hrdinové jsou přehnaně uřvaní. V boji se obvykle drží většina zpátky a v akci je jen pár lidí, přičemž zbytek na ně nesmyslně pokřikuje. Občas aktérům účastnícím se boje okolí vytýká něco, co samo dělá a na čem se samo podílí. WTF?? No nenaštve to, když naducaná hrdinka poskakuje, řve a vyčítá „Udělej něco, udělej něco. Je to tvoje vina!“ a přitom se sama ani nehne? A jako poslední věc v řadě mi vadí výskyt flashbacků... Ale to je pro tento typ mangy typické. V pozdějších dílech se negativa naštěstí vytrácela. Hrdinové pomalu ale jistě dospívají, míň křičí, dokážou se lépe zorganizovat, flashbacky je o něco méně... Ale pořád se to drží svého a necejtím, že by mi to něco dávalo... Ústřední myšlenka Gantzu je ale originální a zajímavá. To je taky hlavní důvod, který mě u této série stále drží i po 15 dílech. Chci zkrátka vědět, jak to celé dopadne a přijít tomu na kloub. Když Gantz porovnám s ostatními mangami, tak to není úplně nejlepší počin, se kterým se dosud setkal. Díky anime jsem věděl, do čeho jdu a počítal jsem s jednodušším příběhem a nenáročnou četbou. To však neznamená, že by mě to nebavilo. Přeci jen jsem přečetl zatím vše, co vyšlo a shlédl anime a filmy. Co se týká kresby, tak v tomto ohledu nemám námitek. Je přehledná. Souboje nejsou zmatené. Na závěr přidám malé srovnání anime a mangy. Za mě je manga jednoznačně lepší a není tolik iritující jako anime. Je to vidět celkově i na tom, že anime má pouze první sérii a více jich nevytvořili (má i svůj vlastní nepovedený alternativní konec). Moje hodnocení 5/10

Může obsahovat SPOILER a berte v potaz, že až po dočtení knihy a napsání tohoto komentáře jsem si teprve zjistila, co je to "Seinen manga" a že tohle je SM (a nebrala jsem jako důležité přepisovat komentář...psala jsem ho jako náhodný čtenář, který neví, do čeho jde)... Probudíte se v místnosti s bandou cizích lidí. Trochu jako SAW, ne? Až na to, že vedle vás stojí typek, vedle kterýho jste ve své poslední vzpomínce umřel. Hmm. A v tý místnosti je taky divná koule. Ale než začne hon na mimozemšťany, jak slibuje anotace, do bandy se přidá další člen. Který přijde zvláštním způsobem. Přesně tak, jak umřel. Takže následuje pár stran, jak se se po částech skládá nahá holka. To asi proto, že umřela nahá. ("A na tenhle její uděsný příchod zareagovala jedna část mého těla náramně nadšeně.") A co se stane pak? Jeden z bandy si začne sundavat kalhoty. Načež přiběhne pes a taky si užije kousek svýho dortíku. Což je komentováno slovy: "Ven si to,--hozené sako na slečnu-- než si to s ním vyměním." V druhé půlce naštěstí konečně přijde akce (ale žádnej strach, ty kozy zůstanou), která je do konce úchvatná. Krásná kresba, dobrý děj, naznačení věcí, které se budou rozebírat dál. Dobré. Jenom jsem zvědavá, co bude přesně dál. Na to kolik má série dílu... Tak trochu jsem nechopila, jak v knize funguje "zobrazování nahoty". Ženská komplet, nejenom velký umělý kozy, ale i podvozek. Ale pytlík je cenzurovanej (těma trapnejma kostičkama jako to dělaj v televizi). Sorry, nechápu. Mangu doporučuju všem. Jak běžnému čtenáři, kterému čtení zabere max dvě hodiny, podle jeho schopností čtení. I těm, kterým to bude trvat déle, protože z technických důvodů nebudou moc knihu stále držet v ruce (teda pokud nebude půjčená z knihovny jako v mé případě, ale koupená...konečně jsem pochopila, proč kniha z knihovny "zmizela" a já musela dlouho čekat, než jí znovu koupí). Jo, a ta nahá slečna je skoro na každé obálce kapitoly. Ale jak jsem zmínila na začátku, až potom jsem si našla termín "Seinen Manga" a všechno jsem pochopila.

Túto vtákovinu mi pribalili k poslednej knižnej objednávke zdarma. Určite vedeli, čo robili, pretože tento grc je z môjho pohľadu nepredajný. Všetko negatívne a vytýkané tomuto dielu je v komentároch ostatných, čo to čítali. To, že je to brak, to mi nevadí, avšak aj brak by mal mať nejaké kvality, lenže tu som žiadne nenašiel. Za mňa škoda času čitateľa a takisto škoda papiera. Našťastie sa papier dá spoľahlivo recyklovať.

Ke Gantzu nemá moc smysl psát jednotlivě, raději ji hodnotím jako celek, protože si po celou dobu udržuje stejnou úroveň, a proto se pokusím o shrnutí. Vypíchnutí slabých a silných stránek tohoto zdánlivě nekonečného shounen příběhu. Manga obsahuje tyto prvky: akce, drama, ečči (erotické), horor, psychologie, romantika, sci-fi, seinen (pro dospělé) a tragédie. První díl Gantze je jen pouhou setinkou a bez celku nemá moc smysl. Doporučuji si určitě přečíst i další díly a pak se rozhodnout, co dál. Rozjezd není úplně nejlepší a čtenáře možná i odradí než navnadí. Nebýt anime, tak bych z toho sám nebyl moc moudrý, protože jsme hned ze začátku příběhu spolu hrdiny vytrženi z reality a hozeni do úplně jiného světa. O celé situaci se tak dozvíme více až v dalších dílech. Autor to prostě natahuje. Manga se tak stává stereotypní. Spousta krve, explicitního násilí, přehnané ženské nahoty a ujetí emzáci. Postavy jsou zde důležité a dělají Gantz tím, čím je. Ale když vás baví jen dvě až tři postavy z padesáti, tak už je někde hergot problém. Hrdinové jsou přehnaně uřvaní. V boji se obvykle drží většina zpátky a v akci je jen pár lidí, přičemž zbytek na ně nesmyslně pokřikuje. Občas aktérům účastnícím se boje okolí vytýká něco, co samo dělá a na čem se samo podílí. WTF?? No nenaštve to, když naducaná hrdinka poskakuje, řve a vyčítá „Udělej něco, udělej něco. Je to tvoje vina!“ a přitom se sama ani nehne? A jako poslední věc v řadě mi vadí výskyt flashbacků... Ale to je pro tento typ mangy typické. V pozdějších dílech se negativa naštěstí vytrácela. Hrdinové pomalu ale jistě dospívají, míň křičí, dokážou se lépe zorganizovat, flashbacky je o něco méně... Ale pořád se to drží svého a necejtím, že by mi to něco dávalo... Ústřední myšlenka Gantzu je ale originální a zajímavá. To je taky hlavní důvod, který mě u této série stále drží i po 15 dílech. Chci zkrátka vědět, jak to celé dopadne a přijít tomu na kloub. Když Gantz porovnám s ostatními mangami, tak to není úplně nejlepší počin, se kterým se dosud setkal. Díky anime jsem věděl, do čeho jdu a počítal jsem s jednodušším příběhem a nenáročnou četbou. To však neznamená, že by mě to nebavilo. Přeci jen jsem přečetl zatím vše, co vyšlo a shlédl anime a filmy. Co se týká kresby, tak v tomto ohledu nemám námitek. Je přehledná. Souboje nejsou zmatené. Na závěr přidám malé srovnání anime a mangy. Za mě je manga jednoznačně lepší a není tolik iritující jako anime. Je to vidět celkově i na tom, že anime má pouze první sérii a více jich nevytvořili (má i svůj vlastní nepovedený alternativní konec). Moje hodnocení 5/10

Může obsahovat SPOILER a berte v potaz, že až po dočtení knihy a napsání tohoto komentáře jsem si teprve zjistila, co je to "Seinen manga" a že tohle je SM (a nebrala jsem jako důležité přepisovat komentář...psala jsem ho jako náhodný čtenář, který neví, do čeho jde)... Probudíte se v místnosti s bandou cizích lidí. Trochu jako SAW, ne? Až na to, že vedle vás stojí typek, vedle kterýho jste ve své poslední vzpomínce umřel. Hmm. A v tý místnosti je taky divná koule. Ale než začne hon na mimozemšťany, jak slibuje anotace, do bandy se přidá další člen. Který přijde zvláštním způsobem. Přesně tak, jak umřel. Takže následuje pár stran, jak se se po částech skládá nahá holka. To asi proto, že umřela nahá. ("A na tenhle její uděsný příchod zareagovala jedna část mého těla náramně nadšeně.") A co se stane pak? Jeden z bandy si začne sundavat kalhoty. Načež přiběhne pes a taky si užije kousek svýho dortíku. Což je komentováno slovy: "Ven si to,--hozené sako na slečnu-- než si to s ním vyměním." V druhé půlce naštěstí konečně přijde akce (ale žádnej strach, ty kozy zůstanou), která je do konce úchvatná. Krásná kresba, dobrý děj, naznačení věcí, které se budou rozebírat dál. Dobré. Jenom jsem zvědavá, co bude přesně dál. Na to kolik má série dílu... Tak trochu jsem nechopila, jak v knize funguje "zobrazování nahoty". Ženská komplet, nejenom velký umělý kozy, ale i podvozek. Ale pytlík je cenzurovanej (těma trapnejma kostičkama jako to dělaj v televizi). Sorry, nechápu. Mangu doporučuju všem. Jak běžnému čtenáři, kterému čtení zabere max dvě hodiny, podle jeho schopností čtení. I těm, kterým to bude trvat déle, protože z technických důvodů nebudou moc knihu stále držet v ruce (teda pokud nebude půjčená z knihovny jako v mé případě, ale koupená...konečně jsem pochopila, proč kniha z knihovny "zmizela" a já musela dlouho čekat, než jí znovu koupí). Jo, a ta nahá slečna je skoro na každé obálce kapitoly. Ale jak jsem zmínila na začátku, až potom jsem si našla termín "Seinen Manga" a všechno jsem pochopila.

Neotřelý nápad na zápletku, se kterým mohou přijít snad jen Japonci. Protože kde jinde mohou být přinuceni hákovat i lidé po smrti? A to při ničem komplikovanějším, než je hon na různorodou mimozemskou naplaveninu, která si udělala ze Země galaktickou Mallorcu. Anebo je všechno úplně jinak? Hiroja Oku spoléhá na osvědčené ingredience úspěšných kultů, takže Gantz je plný odhalených ňader, hi-tech zbraní, bezskrupulózního násilí a neustávající akce, což ještě umocňuje tajuplná atmosféra nevědomosti, kdy prakticky žádná z ústředních postav netuší, co se to vlastně děje. Přičemž čtenář na tom není jinak, ovšem na rozdíl od hrdinů si může užívat alespoň plnohodnotné melounky. Jenže ačkoli autor boduje zběsilým tempem, zcela selhává v postavách, jelikož povedenější balení mentosek byste pohledali. Nemluvě o nekonečném natahování prakticky čehokoliv, takže i přes nemalý rozsah se nejen že nedočkáte byť jen náznaku odpovědí, ale vlastně ani žádného zásadního obratu. Proto hurá na další díl.