Dokážeme vás stvořit

Čtenář neznalý díla P. Dicka, který očekává sci-fi román o výrobě umělých lidí, bude nepochybně zklamán. Tato kniha je (stejně jako mnoho jeho ostatních) hlavně o problematickém vztahu se ženami a o ukotvení seba sama v realitě a jejím chápání. Pro mě jsou knihy mistra ojedinělé tím, že jsou vždy něco mnohem víc než jen prostě vymyšlený příběh, jako u mnoha jiných autorů, v žánru sci-fi obzvlášť. U P. K. Dicka je sci-fi motiv často jen zajímavou kulisou světa, ve kterém se životní peripetie románových postav odehrávají, ale jinak jako by autor psal o něčem jiném. V jeho knihách, a tohle chci podtrhnout, je mnoho přemýšlení, pocitů a zvláštních autobiografických nebo pseudobiografických, o skutečnostech, které autor buď (zčásti) prožil, chtěl by prožít, nebo ho napadlo že by mohl zažít, nebo rovnou cosi na úrovni halucinogenního snu/ne-snu, spolu se specifickým "přátelským" (těžko nevím jak jinak to nazvat) líčením a úvahami, tak jak to uměl jenom on. V tom je právě to Dickovo jedinečné, vůbec to není jen příběh.... a mám pocit, že kolikrát o nějaký příběh autorovi vůbec nejde a jakoby ho přestal zajímat. V románu Dokážeme vás stvořit někdy po polovině knihy autor úplně opustí téma simulaker (umělých lidí) a dosud poklidné plynutí knihy, kdy mám pocit že se P. Dick pořád tak nějak hledal, najednou nahradí horlivým psaním o problematickém psychotickém vztahu k ženě a zmateným vnímáním reality. A v ten moment mě kniha začala opravdu bavit a zajímat. Velmi oceňuji i velmi zajímavou textovou poznámku překladatele na konci knihy, která se věnuje právě mistrovi a jeho ženám a častým vztahovým peripetiím, které na něj měly fatální dopady.

Dick pro starší a pokročilé. To nejzásadnější z Dicka česky naštěstí vyšlo, tohle už je spíš taková třešnička pro jeho ortodoxní fandy. Kam se osobně počítám už hodně dlouho, takže jsem si čtení moc užil, i když je tam mraky motivů, který už byly lépe dotažený v jiných knihách. Ta atmosféra, kdy nevíte kdo je člověk, kdo robot, co je realita a co šílenství, mě nepřestane bavit zřejmě nikdy. Jsou tu od něj lepší knihy, vlastně je jich asi většina, jsou tu i hlubší knihy, ale důvody proč byste se tomu neměli vyhýbat vidím dva: Jednak jí sám Dick považoval za jednu z nejdůležitějších jednoho životního období, což je částečně vidět na šílenym psychotickym konci, kterej nejen že nijak neuzavře celej příběh, on 90% předchozích událostí vlastně vůbec ani neřeší... a ten druhej důvod je skvělej cca 30 stránkovej doslov (nejn) o Dickových ženách. Za tohle smekám, vynikající práce, další pohled a nutno říct, že po právu nijak přehnaně uctivej na mýho oblíbenýho autora...