Oko na nebi

Co je skutečné? Co je iluze a výplod fantazie? Někdy to může být dost těžké, možná až téměř nemožné, se v tom vyznat. Zvlášť, když najednou pro vás svět zničeho nic přestane být logickým a začne vám připadat spíš jako výsměch jakémukoliv smysluplnému vesmíru. Navíc, všechny hodnoty a morální zásady, na kterých byl ten váš svět postavený, jsou najednou ty tam ... a ještě navíc, najednou nevíte ... bylo, nebylo, někde jinde, někdy jindy, ale hlavně, nějak jinak? "Spatřil jsem mnoho aspektů reality o nichž jsem neměl ani ponětí. Vyšel jsem z ní s novou perspektivou." Takže, připravte se na to, že hned na začátku hlavnímu hrdinovi (mimochodem Hamilton je sympaťák :-), události pořádně zamíchají s jeho způsobem života ... "celou řadou návyků, žebříčkem hodnot, kterým věřil a považoval za samozřejmé", a to by dokázalo vyvést z míry asi každého. Hamilton, jako uznávaný vědec, samozřejmě brzo přijde na to, že "něco je špatně a všechno ostatní s tím nějak souvisí". "Každý svět má své zákony. Jde jen o to, přijít jim na kloub." A tak se do toho Hamilton se svým trochu "zvrhlým" humorem a navíc s osobitými názory na americkou politickou situaci (která vzhledem k tomu, že jsou 60. léta 20. století, zahrnují hysterii a strach ze špionáže, z levičáků, nebo z fanatických patriotů) pustí, a rozjede šílenou hru s halucinogenními vizemi a s realitou, aby zjistil, jak snadné je, aby se vám rozpadl celý svět ... "To něco uvnitř mě se dívalo ven a zjistilo, že svět nezapadá sám do sebe." Jak pokus o vyrovnání se s mnohoznačností reality, ale taky s politickým pozadím a společenskými konvencemi, dopadne, už musíte zjistit sami ... můžu jen doporučit! Mimochodem, v 60. letech bylo v Americe velmi populární i téma paralelních světů.

Další PKD, další originální příběh. Všechen potenciál knihy nebyl zcela naplněn, ale ani tak nejsem zklamaná. Příběh nese zajímavou myšlenku, do jisté míry je reálná, protože se všichni určitým způsobem stáváme součástí reality druhých... Jen bych nerada prožila to, co hlavní hrdinové. Nejvýraznější postavou byl Hamilton, který mi byl velmi sympatický a určitý kus děje učinil velmi komickým. Trochu mě pak mrzelo, že už je této události konec. Ataky ukázal, jak jsou některé představy absurdní a přesto skutečné. Bavilo mne to a opět smekám před autorovou fantazií. Konec se povedl.