Pustiny

Třetí díl Temné věže má opravdu pomalý rozjezd, který může některé z méně trpělivých čtenářů odradit. Přece jen na něj nejsme u Kinga tak úplně zvyklí. Odložit knihu úplně byla ale opravdu škoda, protože i když přiznávám, že mě první třetiny knihy opravdu neokouzlila, druhá už byla opravdu lepší a ve třetí se autor projevil přesně tak, jak ho známe a máme rádi. To, že kniha končí kdesi „uprostřed“ a děj tak pro mnoho čtenářů působí neuzavřeně, pokládám za autorův mistrovský tah. Nejen, že kniha pro mě není „neucelená“, ale navíc dle mého názoru končí přesně tam kde má tak, aby ve čtenáři zbudila co nejvíc napětí a touhy číst dál. (Ale chápu, že se mi to mluví, když nemusím čekat několik let na další díl =)). Věc, za kterou Kinga musím opravdu pochválit je „postava“ Blaina, která se jeví jako šílený sadistický vlak, ale mám takové (nepodložené tušení), že je zatím něco víc. Jsem ráda, že nejsem jediná, kdo při pohledu na pro jiné veselou, pro mě krutou a nepřirozenou tvář (české obdoby mašinky Karlíka) mašinky Tomáše jímá děs. Povedený je i jakýsi úvod k Pistolníkově minulosti, o které se dozvíme v další knize. Takže nashle u dalšího dílu.

Zmutované jedince? Časom skorodované oceľové mosty? Pustá krajina s tábormi obyvateľov ktorí sa chcú navzájom kántriť? Superrýchly psycho vlak s obrovským egom ktorý miluje hádanky? ,,JEAH BEJBE!" Príbeh sa postupne otvára, no stále je toho veľa čo je zahalené rúškom tajomstva a to sa mi veeeľmi veľmi páči. Teším sa na pokračovanie!