Čtyři po půlnoci

„Ústa mohou vyprávět, ale bez pozorného naslouchajícího ucha příběh neexistuje. (Stephen King)“ „JEN PRO PADAJÍCÍ HVĚZDY.“ Příběhy v tomto svazku vyšly kdysi ve dvou knihách. Teď se někdo rozhodl to všechno spojit. A tak máme možnost si všechny čtyři povídky uchovat v jednom vydání. Časožrouti, Skryté okno do skryté zahrady, Policajt z knihovny a Sluneční pes tak tvoří skoro osmiset stránkovou knihu. Obě předcházející knihy už vlastním, ale . . . no, nekupte to. Stephen King má své příběhy hodně propracované a to je na tom to nejkrásnější. Ani tyto příběhy nejsou výjimkou. Jsou to jedny z nejlepších povídek, co jsem od pana spisovatele četl. A dvě povídky jsou dokonce zfilmované a nejsou zas tak špatné, jak někdo tvrdí. Citát: Pří psaní autor má a zřejmě vždycky měl pocit, že něco vykrádá. (Skryté okno do skryté zahrady) V Časožroutech je jeden moment, kdy jsem měl mrazení i s chlupy v pozoru. Jedná se o ženu (Anne), která rukou zacpe díru po kulce v letícím letadle. Se slovy: „Vidíš, miláčku, o všechno je postaráno . . . To vůbec nebolí – věř mi . . .“ Vždy, když si na tuto scénu vzpomenu mě začne bolet ruka. Pocit, kdy je vysávána vně letadla je dokonalou hororovou situací. Něco jako RipleyAlien, kdy opouští letící Betty dírou ve skle. Samo o sobě tu scénu ani nemusíte vidět a stejně má na vás hrůzný a bolestivý účinek. Citát: Všechny ty snímky zachycovaly něco, co vypadalo jako uprchlík z místního psího útulku. (Sluneční pes) V předmluvě k poslední povídce v tomto svazku nazvané Sluneční pes, pan King oznamuje, že Sluneční pes je součástí trilogie, která je spojnicí Temné půle a Nezbytných věcí, příběhů odehrávající se v Castle Rocku. Po Časožroutech je pro mě Sluneční pes druhým nejlepším a nejmrazivějším příběhem v tomto svazku. Ovšem toto tvrzení je irelevantní. Ve skutečnosti se mi líbily všechny příběhy. Každý si má své kouzlo, svou krev, svou lásku a své „Kingovské“ prostředí. Dvě povídky jsou zakončené trochu veselejším skutkem, což mi v Kingovo světě připadá podivné. Ostatně mé názory na povídky samostatné najdete v sekci „Části díla“ u této knihy. Citát: Pamatujte na knihovního policistu. (Policajt z knihovny)

Tak nám zase nenasytný nakladatel podstrčil co už jednou vydal ve 2 knihách. Čtyři novel tak trochu rozporuplné kvality, někde na pomezí 3třá až čtyř hvězd. První časožroutská je námětem výborná, přesto mě ale zpracování ani příběh moc neoslovili, druhá byla komplexně zajímavější i když s tušenou pointou a i tomu víceméně kvalitativně odpovídá televizní zpracování. Policajt z knihovny mě nijak nenadchnul, podobný námět dětského strachu a jeho čerpání pro zrůdné entity už tu byl několikrát. Sluneční pes je o chloupek lepší, některým hláškách Táty Merrila/Kinga jsem se ze srdce zasmál, nicméně zakončení tohoto příběhu není z těch nejpovedenějších, kolem a dokola dávám 70 %