Čtyři po půlnoci

Hrubá kniha, stručné hodnotenie. Pretože som sa rozpísal pri každej zvlášť, hneď ako som ju dočítal. Len zhrniem, prečítal som znova po x rokoch, rozumej, asi po 30tych. Vtedy zamlada, slovenký preklad, na mňa asi najviac zapôsobili Langolieri a Pes. Tam som si pamätal aspoň námety. Po čerstvom prečítaní už novšieho českého prekladu konštatujem, že najviac sa mi páčia takmer dokonalé Policajt z knižnice a potom Slnečný pes. Langolieri trpia za mňa roztekanosťou veľa postáv ale zase majú fajn scifi zápletku. Skryté okno je výborné, dobre napísané, pútavé. Policajt, to je také malé TO. Fakt. Slnečný pes, nápad z kategórie, "ako to že to nikoho predtým nenapadlo?", zasa skvele napísané dialógy, postavy. Celkovo King v najlepšej forme. A nevadí ani hrúbka, lebo si to v pohode môžete rozkúskovať. Nie často mám dojem, že sa King mohol trošku viac rozpísať. O to je to lepšie.

„Ústa mohou vyprávět, ale bez pozorného naslouchajícího ucha příběh neexistuje. (Stephen King)“ „JEN PRO PADAJÍCÍ HVĚZDY.“ Příběhy v tomto svazku vyšly kdysi ve dvou knihách. Teď se někdo rozhodl to všechno spojit. A tak máme možnost si všechny čtyři povídky uchovat v jednom vydání. Časožrouti, Skryté okno do skryté zahrady, Policajt z knihovny a Sluneční pes tak tvoří skoro osmiset stránkovou knihu. Obě předcházející knihy už vlastním, ale . . . no, nekupte to. Stephen King má své příběhy hodně propracované a to je na tom to nejkrásnější. Ani tyto příběhy nejsou výjimkou. Jsou to jedny z nejlepších povídek, co jsem od pana spisovatele četl. A dvě povídky jsou dokonce zfilmované a nejsou zas tak špatné, jak někdo tvrdí. Citát: Pří psaní autor má a zřejmě vždycky měl pocit, že něco vykrádá. (Skryté okno do skryté zahrady) V Časožroutech je jeden moment, kdy jsem měl mrazení i s chlupy v pozoru. Jedná se o ženu (Anne), která rukou zacpe díru po kulce v letícím letadle. Se slovy: „Vidíš, miláčku, o všechno je postaráno . . . To vůbec nebolí – věř mi . . .“ Vždy, když si na tuto scénu vzpomenu mě začne bolet ruka. Pocit, kdy je vysávána vně letadla je dokonalou hororovou situací. Něco jako RipleyAlien, kdy opouští letící Betty dírou ve skle. Samo o sobě tu scénu ani nemusíte vidět a stejně má na vás hrůzný a bolestivý účinek. Citát: Všechny ty snímky zachycovaly něco, co vypadalo jako uprchlík z místního psího útulku. (Sluneční pes) V předmluvě k poslední povídce v tomto svazku nazvané Sluneční pes, pan King oznamuje, že Sluneční pes je součástí trilogie, která je spojnicí Temné půle a Nezbytných věcí, příběhů odehrávající se v Castle Rocku. Po Časožroutech je pro mě Sluneční pes druhým nejlepším a nejmrazivějším příběhem v tomto svazku. Ovšem toto tvrzení je irelevantní. Ve skutečnosti se mi líbily všechny příběhy. Každý si má své kouzlo, svou krev, svou lásku a své „Kingovské“ prostředí. Dvě povídky jsou zakončené trochu veselejším skutkem, což mi v Kingovo světě připadá podivné. Ostatně mé názory na povídky samostatné najdete v sekci „Části díla“ u této knihy. Citát: Pamatujte na knihovního policistu. (Policajt z knihovny)