Blaze

'..světla svítí, ale nikdo není doma...' 'Blaze' je čistý, nefalšovaný recept na smútok a depresiu! Takže pôjdem proti prúdu, pretože smútku a depresie je okolo nás dosť aj bez Blazea...

Bachmanovky jsou pro mě tak trochu jiná kategorie Kingovek. Očekávám od toho mnohem víc deprese. Protože Srovnáno se zemí v mojí hlavě bylo dlouho. A bylo mi dlouho smutno. Blaze jsem měla půjčeno z knihovny tehdy dávno, kdy jsem Mistra ještě tolik nežrala. Takže jsem moc ráda za nové vydání v paperbacku. Protože vím, jak u mě dopadla minulá Bachmanovka a Blaze je podobně laděná kniha. Došlo opět k nebezpečnému žmoulání skoro hraničící s poničením knihy? Jo, rozhodně jo! Problém je v tom, že když máte hlavní postavu tak neskutečně sympatickou (byť sympatie mají ze začátku spíše rovnítko ke slovu "lítost", z čehož se i přes ty všechny věci dál textem stane skutečná sympatie), tak je blbý mu nefandit, přestože dělá něco špatnýho. A především hloupýho. Což by bylo lepší před Blazem nezmiňovat. Nebo vám rozmáčkne hlavu jako zralý meloun. Udělá to nerad, ale když je někdo zlej a hnusnej, tak co jiného zbývá?! Za mě úplně skvěle popsané to, jak to má někdo v hlavě "trochu pomíchané". A ty rozhovory s dávno mrtvým Georgem byly vážně moc fajn. Ale slova jsou málo, činy jsou víc. Je třeba dokončit plán, který spolu měli předtím. Unést malé dítě kvůli výkupnému... Ale nic není nikdy takové, jak si to dva naplánují. Především, když z těch dvou zůstane už jenom jeden... Skvělá a především hodně emotivní kniha, která na konci dopadla jako Srovnáno se zemí. Ať žije paperback! Ať žijou emoce! Třikrát hurá králi!