Údolí vykoupení

Strašná škoda, že tahle série po výborném začátku a prvním spin offu šla dalšími díly dost dolů. Už Archa mi připadala dost průměrná a všechny problémy, které měla jsou tady ještě znatelnější. Stále platí, že dějiště, tedy chladný a temný vesmír plný divných mrtvých věci, je skvělé. Celkový dojem, kterým tady univerzum působí je skvělý. Ať už jednotlivé planety, soustavy nebo loď Nostalgie po nekonečnu. Bavilo mě, jak uvěřitelně působí technologie, i když je to trochu divočejší, než v předchozích dílech. Postavy by byly dobré, pokud by nešlo o třetí díl série. A právě to je má hlavní výtka. Proč autor přes několik dílů rozvíjí pár hlavních postav, jen aby je tady sebral a nahradil novými ? Mělo to být jejich vykoupení? U některých to tak možná částečně dokážu vnímat, ale u většiny ne. Jako kdyby se Reynolds rozhodl, že ho protagonisté už nebaví a je třeba něco nového. Spoustu dialogů a málo akce často působí neblaze na tempo, což je u takto dlouhé knihy problém. Spousta zásadních věcí se děje mimo záběr a rozhodně nejsem spokojen se závěrem knihy, kde mi plot twist přišel nucený a velmi málo připravený. Jako by autor najednou dostal pocit, že původní myšlenka není dobrá a na rychlo vymyslel nové rozuzlení. Celkové závěrečné drama s nejasným výsledkem mírně odhalil epilog, ale jako finále dlouhého románu tohle u mě neobstálo. Stejně jako smrt antagonistů, která byla tak antiklimatická, jak jen to to šlo. Zatimco Archa byly solidní 3*, tady to budou sice také 3, ale spíše mírně podprůměrné. Autor má dobré nápady, které ale často překombinuje, přidá pár podivných rozhodnutí a výsledek je pak dost rozpačitý. Reynoldse rozhodně nezatracuju, ale asi to u něj budu mít hodně hit or miss.