Odhalený vesmír

Měl jsem chuť na něco podobného Mass Effectu. Když jsem zjistil, že série Revelation Space je jednou z velkých inspirací pro svět ME, tak nebylo co řešit (a těch styčných bodů, které si Mass Effect vypůjčil, je tam opravdu hodně). Odhalený vesmír je rozhodně mnohem vážnější, není to taková space opera, jak jsem čekal. Je to hlubší a techničtější. Postavy jsou velmi divné, ale to mi na nich vlastně přišlo zajímavé. Všichni jsou nějakým způsobem pokřivení, nikdo není vyloženě klaďas, kterému by se dalo fandit, ale vůbec mi to nevadilo. Navíc nad vším visí vzdálená hrozba něčeho temnějšího a prastarého. Něčeho, co může způsobit Událost (konec) i pro lidské pokolení, a je to v knize cítit. V čem kniha exceluje, je strašná spousta nápadů. I když je jich hodně jen tak bokem zmíněno, přesto jsou zajímavé a dokreslují zvláštní lidskou budoucnost. Nejvíce mě zaujala část se Světlohoncem. Celá ta loď je divná a posádka ještě víc. Ilja je pro mě jednoznačně postava, kterou jsem si nejvíce oblíbil. Celá tato lodní část mi velmi připomínala Warhammer 40K, což je za mě plus. Kniha sice nebyla takový boom, jak jsem čekal. Není to barevné akční dobrodružství, spíše velmi zajímavá sci-fi kniha se spoustou výborných nápadů, někdy velmi temná. I když jsem vyloženě netrnul, kdy se komu co stane, tak jsem nad knihou přemýšlel i ve chvílích, kdy jsem ji nečetl, a mám zvláštní pocit i po dočtení. Zvláštní, ale vlastně příjemný. Rozhodně půjdu do dalšího dílu. První setkání s Reynoldsem dopadlo velmi dobře.