I King by žárlil... Číst tento příběh je krásné a děsivé zároveň. Stále tápete a přemýšlíte... Jaká je pravda? Naleznout ji nelze. Vytvořil jsem si svět a na konci knihy se rozpadl na kusy. Jaký je vlastně svět? Mysteriózním hororem pojmenujeme přečtené. Ale obavy nezaženeme. Citlivý člověk by nikdy do Tribeče neodjel. Hrdina by se z Tribeče zřejmě vrátil změněný... Fantasticky napsané, zřejmý autorův vrchol tvorby. Nakolik konspirativní? Není možné posoudit. Vyprávění má neuvěřitelný spád a tempo, obracíte stránku za stránkou a bojíte se. Bojíte se!!! Nebojíte se tmy, bojíte se neznáma. A nejde o obludy, duchy, či jiná monstra z oblasti hororových příběhů. Jde o svět, který neznáme. A pokud s takovým světem máme co do činění, zůstaňme raději nevědomí... Karika dokázal napsat geniální román. Kdo dokáže ocenit lidský strach, musí uznat, že tohle je skutečný, nikoli pomyslný, vrchol žánru...

Nejděsivější jsou příběhy, které by se mohly stát :-), resp., které byste - možná - mohli prožít … takže se v příběhu nepotkáte s žádnými démony, ani jinými strašáky, ale vlastně jen sami se sebou … se znepokojujícími otázkami, chtěla jsem říct, skrytými v našich myslích, jenže právě, že to tak není, to čeho bychom se totiž měli bát nejsou otázky, schované tam někde uvnitř, i když třeba nevyslovené, ale možná spíš mysl sama o sobě … totiž, její hrůzu nahánějící způsoby, jak zpracovává realitu, jak si pohrává s naším ... vnímáním reality … Musím říct, že mě Karikovo celkem originální tajemno zaujalo. PS: Slovenské hory mám ráda (a v minulosti jsem je už mnohokrát navštívila), ale na Tribeč v dohledné době (než trochu pozapomenu) radši asi nepojedu :-).