Tokijský ghúl: re 15

„Hbitě odvrátil zrak, aby se nemusel dívat na můj zmatek.“ Tento příběh je spíš o psychice. Jak Kaneki, který má své problémy v hlavě, tak Kičimura Wašů který má své problémy venku, jsou spíše psychickým dilematem, které je těžké vyřešit. A ne nemožné, to rozhodně ne. Alespoň Kanekimu jsem věřil. A jako skoro vždy, je tu trochu sexu, srandy, akce a osobních soubojů. Jak těch viditelných, tak těch vnitřních. Citát: Nelez mi do hlavy!!! Velmi zajímavá je kapitola #159, která nese jednoduchý název – S. Kapitola, který si zaslouží hlubší zamyšlení. Určitě příjdete na pár maličkostí, které vám zatím unikaly. Naopak následující kapitola nazvaná Truchlení, vám toho také hodně řekne, ale myslíte se zamyslet, protože celá kapitola #160 je bez slov. V hudbě by se to dalo nazvat „instrumentální“. Citát: To bude zábava, dívat se, jak se topíš...

Zatímco se ÚPG v alianci s ghúlama snaží odvrátit "dračí" katastrofu, Kaneki přechází další proměnou ve svém vlastním hrobě. Setkává se přitom s osobou, která změnila jeho život. Je čas vyřešit i spory uvnitř ÚPG a jednotky Quinx. Ne všechno ale půjde hladce, protože se objevuje nová hrozba. Opět musím smeknout a složit poklonu dialogům. Tahle část se v manze fakt povedla. Část, kdy Kaneki ve svém nitru mluví s Rize je skvělá - také se dovíme, co jí celou dobu pohánělo v jejím řádění. I pasáže, kde žádné dialogy ani monology nejsou, jsou neuvěřitelně výpravné. I když jsem viděl anime a vím co bude zhruba následovat, při čtení jsem si nemohl pomoct a nervózně jsem hltal každou stránku v napjatém očekávání, jsetli to naši "hrdinové" zvládnou. A to je asi to nejvyšší ocenění dobré knihy. 5* a jdeme na poslední díl. Btw. Tóka je pořád kus ;) :P