Tokijský ghúl: re 6

„Však jsem to taky schytával od těch, které jsem nejvíc miloval“. Sui Ishida pokračuje v této sérii velmi úspěšně. Střetů mezi ghůli a vyšetřovateli je stále víc a víc. Také teče spousty krve. Opět nechybí nějaké to tajemno, spousty překvapení, zase je v tom špetka lásky. Prostě vše, co už od této série čtenář očekává, je nám tu servírováno ve velké rychlosti. Citát: Ale no tak, jsi přece inspektor ÚPG. Trochu se mi z té rychlosti točí hlava. Až jsem se zamyslel nad tím, kam nás to až zavede. Tentokrát jsem tam nenašel nějakou výraznější kresbu. Možná snad ta na straně 180. Obrázek města s jedoucí cisternou – vypadá skoro jako fotografie. Jinak klasická nepřekvapující kresba, která se veze v té, nám tolik známé linii. Děj je akční a plný smrti. Na konci je ještě malá, skoro dětská kresbička a příběh nazvaný „Na zámečku“ Citát: Jsem ghůl!

Velká akce. Dočkala jsem se i světlého okamžiku ( neposkytnu spoiler). Konec zajímavý...