The Colour of Magic

"Mrakoplaš se pokusil zavřít oči, ale jeho obrazotvornost víčka neměla a zírala očima dokořán otevřenýma." Šestnáct. Tolik mi bylo, když mi na prázdninách v blízkosti Frýdlantu nad Ostravicí došlo čtivo, já se tudíž vydala do (jediného) tamního knihkupectví a zakoupila (jediného) nalezeného zástupce žánru fantastiky. Na první pohled mi to teda připadalo jako nějaká kuchařka, neptejte se proč, každopádně jsem ještě týž den zjistila, že fantasy nejsou jen svalovci s meči a ušlechtilí hrdinové. Objevila jsem jejich protipól: Mrakoplaše, ne tak úplně mága pochybných schopností i charakterových vlastností. A místo zádumčivosti vznešených království dostala má bránice zásah Zeměplochou. Vyvinula se u mě nová závislost. Dealer byl naštěstí až do posledních chvil velmi plodný, proto máme doma plné poličky knih pana Pratchetta, v geniálním překladu pana Kantůrka. Nechť je oběma v literárním nebi veselo. Pokud mám být objektivní, neměla bych "Barvě kouzel" přičarovat více než čtyři slony či jiná vesmírná tělesa. Putování turisty Dvoukvítka s ne zcela dobrovolným průvodcem Mrakoplašem bylo svižné, úsměv na ksichtu se zdál být permanentní, ovšem v poslední třetině můj zájem o jejich čím dál absurdnější lapálie klesal, smíchu ubývalo. 80-85% "Mrakoplaš se snažil zbavit vzpomínky na tu výšku, ale jí se u něj obzvláště zalíbilo, terorizovala ostatní obyvatele jeho mysli a převracela mu mozek naruby."

Zavazadlo bylo super :-) Dvoukvítek je milý turista s vtipným démonkem ve fotoskříňce :-) Mrakoplaš je potrhlý a hrabivý čaroděj. První polovina knihy mě moc bavila, druhá vůbec. Větší slátaninu jsem dlouho nečetla :-):-):-) Další díly???.....nevím, možná někdy :-)