Čaroprávnost Mort

Druhá dvojkniha Úžasné zeměplochy a dva velmi dobré příběhy. Jak Čaroprávnost, tak Mort řadím do těch povedenějších knih. Luxusní vázané vydání se velmi povedlo (dokonce má kniha dva přebaly - škoda, že u dalších dílů je pouze jeden). Co bych malinko vytknul jsou občasné textové chyby a i hrubé chyby, což je u druhého a ještě takového pěkného vydání škoda.

Moje druhé stretnutie so svetom Zeměplochy v podobe druhého dvojdielu sa vydarilo možno ešte o chlp lepšie, než stretnutie prvé... V Čaroprávnosti sa hneď na začiatku ocitneme v Prdeli a ešte k tomu Kyselej. Ešte teraz počujem šuchot čiernych šiat Bábi Zlopočasnej bez zápachu naftalínu a buchot neposednej magickej palice oznamujúcej, že malá Esk nebude len také obyčajné dievčatko vijúce púpavové vence na lúke, a že na to všetci prídu veľmi skoro...:D Humoru je možno o čosi menej, ale o to výživnejšie a pravdivejšie pôsobí... Bábi mi síce pri čítaní neposkytla recept na môj boľavý chrbát, ale aj tak sa mi po prečítaní Čaroprávnosti polepšilo...žeby čary a mágia? Ktovie...:D Pri pohľade na Morta, chlapca typu skaderuka stadenoha akoby som v zrkadle videl sám seba, len s malým drobným nepodstatným rozdielom - nenastúpil som do učenia k samotnému Smrťovi, ako sa to "podarilo" jemu, a že ho to veru poriadne zmenilo...či k lepšiemu, alebo nie, musí posúdiť každý čitateľ sám, avšak celý príbeh o Mortovi bol taký šialene nelogicky zábavný, až sa človek diví, aké veľké čriepky pravdy sa v ňom skrývajú... A Smrť je proste SMRŤ, so všetkými kosťami, čo k nemu patria....:D Ďalšie plus pridávam za poznámky pod čiarou a poznámky k poznámkam, tie skutočne nemali chybu a ja som sa zasa po dlhšej dobe smial nahlas. Čo mi však bolo ľúto, tak to boli občasné tlačové chyby, ktoré sa k takémuto luxusnému vydaniu vôbec nehodili...napriek tomu si tento dvojdiel zaslúži moje plné hodnotenie!

Další dva pryč a mně se již podařilo během týdne dočíst třetí knihu od Terryho. Musím ale říci, že oproti prvním dvěma knihám, kdy mne na dobrodružstvích Mrakoplaše, Dvoukvítka a Zavazadla namlsal, jsem se neubránila menšímu zklamání. Ne, že by jeho talent poklesl, ale chyběla mi tam pořádná akce a víc kousavých poznámek (i když Bábi se sním občas moc nemazlila, to se musí nechat). Malá Esk mi holt nepřirostla tak moc k srdci jako Mrakoplaš. I když myšlenka, že by se i žena mohla stát mágem, mi rozhodně proti srsti nebyla :) Nicméně Terry opět potvrdil, že má dar neskutečné představivosti (popisy přírody jsem si celkem i užívala), ale i tak se více těším na pokračujícího Morta, přeci jen, části se Smrtěm mne prostě bavily nejvíce :) * Bude to znít ode mne asi rouhačsky, ale z Morta mám celkem rozporuplné pocity. Možná to bylo obrovskou mírou natěšenosti. Žel bohu, mé očekávání nebylo naplněno. Přišlo mi, jakoby se Terry zastavil pod vrcholem, jelikož až doteď mi hlášky Smrtě přišli vtipné, kousavé a bavily. Ne, že bych se při čtení nudila, to nikoli, vtipné okamžiky tam samozřejmě byly, stejně jako trochu překvapivý konec, ale...ale. Asi jsem se příliš těšila. Nicméně jsem ráda za připomenutí Mrakoplaše a i přes určité zklamání je Smrť stále má nejoblíbenější postava :) A o tom, že jinak dílko celkem šlape jako hodinky nemá cenu psát, protože to už je snad samozřejmost:)

Druhá dvojkniha Úžasné zeměplochy a dva velmi dobré příběhy. Jak Čaroprávnost, tak Mort řadím do těch povedenějších knih. Luxusní vázané vydání se velmi povedlo (dokonce má kniha dva přebaly - škoda, že u dalších dílů je pouze jeden). Co bych malinko vytknul jsou občasné textové chyby a i hrubé chyby, což je u druhého a ještě takového pěkného vydání škoda.

Moje druhé stretnutie so svetom Zeměplochy v podobe druhého dvojdielu sa vydarilo možno ešte o chlp lepšie, než stretnutie prvé... V Čaroprávnosti sa hneď na začiatku ocitneme v Prdeli a ešte k tomu Kyselej. Ešte teraz počujem šuchot čiernych šiat Bábi Zlopočasnej bez zápachu naftalínu a buchot neposednej magickej palice oznamujúcej, že malá Esk nebude len také obyčajné dievčatko vijúce púpavové vence na lúke, a že na to všetci prídu veľmi skoro...:D Humoru je možno o čosi menej, ale o to výživnejšie a pravdivejšie pôsobí... Bábi mi síce pri čítaní neposkytla recept na môj boľavý chrbát, ale aj tak sa mi po prečítaní Čaroprávnosti polepšilo...žeby čary a mágia? Ktovie...:D Pri pohľade na Morta, chlapca typu skaderuka stadenoha akoby som v zrkadle videl sám seba, len s malým drobným nepodstatným rozdielom - nenastúpil som do učenia k samotnému Smrťovi, ako sa to "podarilo" jemu, a že ho to veru poriadne zmenilo...či k lepšiemu, alebo nie, musí posúdiť každý čitateľ sám, avšak celý príbeh o Mortovi bol taký šialene nelogicky zábavný, až sa človek diví, aké veľké čriepky pravdy sa v ňom skrývajú... A Smrť je proste SMRŤ, so všetkými kosťami, čo k nemu patria....:D Ďalšie plus pridávam za poznámky pod čiarou a poznámky k poznámkam, tie skutočne nemali chybu a ja som sa zasa po dlhšej dobe smial nahlas. Čo mi však bolo ľúto, tak to boli občasné tlačové chyby, ktoré sa k takémuto luxusnému vydaniu vôbec nehodili...napriek tomu si tento dvojdiel zaslúži moje plné hodnotenie!

Další dva pryč a mně se již podařilo během týdne dočíst třetí knihu od Terryho. Musím ale říci, že oproti prvním dvěma knihám, kdy mne na dobrodružstvích Mrakoplaše, Dvoukvítka a Zavazadla namlsal, jsem se neubránila menšímu zklamání. Ne, že by jeho talent poklesl, ale chyběla mi tam pořádná akce a víc kousavých poznámek (i když Bábi se sním občas moc nemazlila, to se musí nechat). Malá Esk mi holt nepřirostla tak moc k srdci jako Mrakoplaš. I když myšlenka, že by se i žena mohla stát mágem, mi rozhodně proti srsti nebyla :) Nicméně Terry opět potvrdil, že má dar neskutečné představivosti (popisy přírody jsem si celkem i užívala), ale i tak se více těším na pokračujícího Morta, přeci jen, části se Smrtěm mne prostě bavily nejvíce :) * Bude to znít ode mne asi rouhačsky, ale z Morta mám celkem rozporuplné pocity. Možná to bylo obrovskou mírou natěšenosti. Žel bohu, mé očekávání nebylo naplněno. Přišlo mi, jakoby se Terry zastavil pod vrcholem, jelikož až doteď mi hlášky Smrtě přišli vtipné, kousavé a bavily. Ne, že bych se při čtení nudila, to nikoli, vtipné okamžiky tam samozřejmě byly, stejně jako trochu překvapivý konec, ale...ale. Asi jsem se příliš těšila. Nicméně jsem ráda za připomenutí Mrakoplaše a i přes určité zklamání je Smrť stále má nejoblíbenější postava :) A o tom, že jinak dílko celkem šlape jako hodinky nemá cenu psát, protože to už je snad samozřejmost:)