Rozetmění

Autor má velmi dobrý vypravěčský talent, který mi sedl. Všechny díly se mi hodně líbily. Neměla jsem tolik času na čtení, takže jsem si to neužila tak, jak bych bývala chtěla. Přesto byl konec famózní. No a bonus o tom radši nemluvím :D

Po naprosto fantastickém druhém díle pro mě přišel se závěrem série trochu propad. Musím přiznat, že mě to místy nudilo a v půlce jsem se zasekla a vypadalo to, že Rozetmění snad nedočtu.. Všeho bylo tak nějak moc, bombastických vrcholů má druhá půlka hned několik, ale problém je v tom, že Mia už vlastně není smrtelnice ani hrdinka, někdo, komu můžete fandit a o koho se bát. Proč fandit neporazitelné bohyni? Mrtvé postavy se vrací od Matky, jak se to zrovna hodí, tak k čemu jsme je oplakávali? A taky mám pocit, že Mia ani Ashlinn si po těch potocích krve, co za sebou nechaly, ten svůj hořkosladký happy end na věčnost nezaslouží.. Nejlepší pasáž třetího dílu je pasování Mii za Královnu ničemů. “Víš, není to zas až tak blbý čtení. Chci říct, když ti nevadí poznámky pod čarou a kurva velký množství sprostých slov.