Rozetmění

"Nejlepší způsob, jak se naučit vyhrávat, je prohrávat." Závěr této série nám ukázal, že Mia byla ochotná bojovat za rodinu(bratra),přátele a lásku až do posledního dechu i když bohyně jim pěkně nakládaly. Poznala jaké to je mít strach a dokázat ho ovládnout. Tento díl mi bohužel připadal nejslabší ze všech, ale ráda to přehlédnu, protože i tak stál za to. Rozuzlení záhady temných bylo vysvětleno, zlo poraženo a zbytek si přečtěte :-)

Upřímně? Tohle bylo největší zklamání letošního roku. Těšila jsem se na epické zakončení série, na to, že dostaneme konec, který nám je slibován už od prvního dílu. Ale bohužel, nic takového kniha nepřinesla. Věci, které byly dobré a opravdu se mi líbily, bych dokázala spočítat na prstech. Často zmiňovaná kniha v knize. Mercuriův charakter. Sidoniusův charakter. Zatmění. A to je asi tak všechno. Pryč je veškeré autorovo hraní si s textem, jako byly například paralely v prvním díle, nebo nechronologické uspořádání děje. Dokonce i poznámek pod čarou, které knížku obohacovaly o nějakou hlubší historii, tady bylo až bolestně málo. Text je často přehlcen abstraktními popisy, ve kterých jsem se ztrácela a které mě dost často nutily přeskakovat řádky. On i samotný děj mi většinou přišel nudně ubíjející, opakují se nám tu stále ty samé motivy - krev, krev, nadávky, pomsta, občas nějaký ten sex. A to ani nezmiňuji konec, který byl popřením všeho, co se odehrálo ve všech třech knihách dohromady. Byla jsem nadšená, když jsem po prvním díle, který byl lehce nadprůměrný, četla díl druhý, ze kterého jsem byla nadšená. Závěrečný díl to, bohužel, potopil.