"Nejlepší způsob, jak se naučit vyhrávat, je prohrávat." Závěr této série nám ukázal, že Mia byla ochotná bojovat za rodinu(bratra),přátele a lásku až do posledního dechu i když bohyně jim pěkně nakládaly. Poznala jaké to je mít strach a dokázat ho ovládnout. Tento díl mi bohužel připadal nejslabší ze všech, ale ráda to přehlédnu, protože i tak stál za to. Rozuzlení záhady temných bylo vysvětleno, zlo poraženo a zbytek si přečtěte :-)

Pokud jste alespoň relativně zdravě dospělý člověk s přístupem k reálnému sexu, jsou to naprosto vyhozené peníze. Máte-li rádi fantasy a sci-fi, budete naštvaní. Kdybych z celé série vyškrtla všechny scény typu má mě rád, nemá mě rád, dilemata ohledně rodičů, explicitní popisy sexu které mají nulový dopad na příběh a dementní rozhodování náctileté vzteklé buchty, zbyla by mi ze všech třech knih třísetstránková novela. A nejvíc mě štve že těch 300 stran je po dějové stránce super. Má to skvěle vyřešenou mytologii, sváry mezi božstvem, živý svět který by bylo zábavné poznávat. Jsem i ochotná pochopit že 20ti letá slečna se bude na internetu nebo na veřejnosti drsněji cítit s rádoby hustou fantasy knihou, než s něčím od Rosamunde Pilcher nebo harlekýnkou a pro to se tohle prodává. Pryč jsou ty časy kdy fantasy a sci-fi oddělení v knihovně okupovali "divní" dlouhovlasí týpci v černých kabátech kteří pak dokázali o ději říct i něco složitějšího než "boží, úžasný, bombastický....." Proč musí současní spisovatelé prasit zrovna tenhle žánr? Proč ne třeba detektivky?