Pnin

Tuto knihu jsem začala číst na doporučení mého kolegy. Jazykově je to vybroušené jako diamant, ale je to těžké čtení, které se nedá jen tak lehce odbýt...určitě se k ní ještě vrátím....možná ve své další životní etapě...

Jeden z těch kratších a stravitelnějších románů od Nabokova. I zde, stejně jako v jiných románech, Nabokov vykresluje život vysokoškolského profesora, v tomto případě exulanta z Ruska. Jen málo autorů se umí s takovou nenuceností a lehkostí vcítit do psychologie postavy. Vykreslení jemných psychologických nuancí v chování, gesta a pečlivé popisy věcí a míst, vzpomínky a minulost prolínající se s přítomností, zvláštní druh ruské melancholie, kterému se říká "toska" a pocit vykořeněnosti v cizí zemi pohledem citlivého a zjemnělého pozorovatele. Peripetie ruského intelektuála v exilu jsou v Nabokově podání sice někdy trochu rozvláčnější a občas některé popisy působí samoúčelně, ale celkově je Pnin jazykovou lahůdkou, na níž má vliv i velmi dobrý překlad Pavla Dominika.