Hrdinský čin

Tak tohle bylo těžší čtení. Některé věty se táhnou jak med. A jejich význam je občas docela komplikovaný. Příběh se mi místy zdál neuvěřitelný a motivy hlavního hrdiny poněkud nepřesvědčivé. Ale to nemohu posoudit. Nežil jsem v době, o které Nabokov vypráví. Opravdu hrdina? Otázka, kterou jsem si po dočtení kladl a odpověď tak nějak nenašel...

Výborný román. Opět mě Nabokov přesvědčil, že jeho ranější a méně známá díla jsou malé klenoty, které září mnohdy jasněji než jeho "velké romány" jako Lolita nebo Ada. Poměrně jednoduchý děj se sympatickým hrdinou, jenž je v mnohém alter-egem samotného autora. Kapitoly ze studií v Cambridge jsou skvostné a úplně jsem se v těch mnohdy notně ironických a sarkastických rozhovorech tetelil. Navíc vše je tak nějak přiměřeně dlouhé, nic se nenatahuje, na Nabokova příjemná oddychovka, ale na Nabokova, protože jinak se jedná opět o rafinovaně vystavěný román s mnoha detaily, které se nenápadně variují napříč textem. Ale není to taková kláda jako třeba Ada. Hrdinský čin bych přirovnal k Životu Sebastiana Knihgta. Je to taková lehká hra se čtenářem, bez množství poznámek pod čarou, ale zároveň je to i dobrý a silný příběh. Na konci jsem si již tradičně povzdychl, že další Nabokov v kongeniálním překladu Pavla Dominika vyjde nejspíš zas až za rok. Na druhou stranu je skvělé, že se našel překladatel, který Nabokova překládá tak systematicky a precizně. Doporučuji