Název nelže. Skutečně ta kniha zní jako píseň. Svou melodií mě dokonale pohltila. Bohatě vykreslené prostředí, paralelní světy, časový paradox, kouzelný svět Domu, pestrost akcí, dobrodružství, napětí. A především nádherná přenádherná poetika textu. Píšete si tajně básně, paní Rečková? Věřím Vám. Dveřník je ten, kolem kterého se vše točí a motá, pak taky Cyril a sympaťanda Elis. Netušila jsem, že existují české ženy, které umí napsat slušnou fantasy. Existují. P.S. Košilka knihy se svalovcem jak z památníku jedenáctileté slečny se fakt ale nepovedla.

Asi do polovice knižky mi to pripadalo slabé, také moc zoširoka. Ani štýl mi moc nesedel na jednej stránke sa toho udeje veľa, ale len v spomienkach, nemá to nejaké zaujímavé situačné ladenie. Vedľajšie postavy, hlavne kati a ostatný dverníci sú postavy nedokreslené a trošku do počtu, mal som z nich zmätok. Na moje prekvapenie to ale v poslednej tretine či štvrtine knihy autorka dokázala nielen uhrať ale dokonca tak správne po Rečkovsky pritvrdiť. Knižka mi duchom pripomínala Sterlingov Schizmatrix a štýlom a názormi alebo skôr povahovo mi Rečková príde ako Merle v Malevile, len s trošku nižšou kvalitou a väčším množstvom zmätkov v texte a dianí, čo je pochopiťelné a vo svete fantazy asi aj trošku žiadané. Je to štvrtá knižka od autorky a pre mňa MOŽNO najslabšia ale to bude asi tým že majú silu hlavne z toho čo po nich zostane po prečítaní na dlhšiu dobu. Takže Cestu do jabloňového sadu Píseň o Dverníkovi neprekonala. Dal by som aj kúsok vyššie hodnotenie lenže ma knižka k čítaniu nijak nepripútala, dej nebol nezaujímavý ale celkovo som bol zvedaví iba na zopár zásadnejších vecí a na rozuzlenie, nie na to ako sa zase Kewen dostane z nepríjemností.