Parfém bláznivého tance

"Největší službou lásky je to, že činí milovanou bytost jedinečnou a nenahraditelnou. Rozdíl mezi láskou a logikou spočívá v tom, že v zamilovaných očích může být žabák princem, kdežto při logické analýze by musela milující žena DOKAZOVAT, že žabák je ve skutečnosti princ, což je činnost schoplá zbavit lesku nejednu vášeň." str. 145 U téhle knížky nemůžete být logičtí. Buďto si jí zamilujete a neskutečně si tuhle bláznivou jízdu originálních a vtipných nápadů, motivů a slovních spojení užijete, nebo jí budete logicky rozebírat (a kam ta cesta vede, viz citát výše). Já se zamilovala na první dobrou, jen nevím, jestli do Alobara, nebo Toma Robbinse. Parfém nemusí vonět všem, ale já jsem ještě pořád dokonale okouzlená. Chválím i geniální překladatelský um Tomáše Hrácha, no posuďte sami: "Slunce si přetáhlo přes uši mrak. Vítr si začal pro rozptýlení pohvizdovat. Krkavci, kteří dosud na tržišti snídali drobty, pohlédli na nějaké hodiny a zjistili, že přijdou pozdě do práce. Plameny ohniště se stáhly do tichého sklepení popela. Čaj v konvici se málem přetrhl, jak rychle se snažil vypařit. Odedávna se říká: "První hádka mezi milenci je jako Kupidovo projímadlo." Druhou nejhorší věcí po hádce je kompromis. Okamžitě se k němu uchýlili." str. 178 Když už nic jiného, určitě při čtení dostanete nejednou chuť dát si červenou řepu. A ta je nadmíru zdravá, takže tahle knížka určitě nikomu neublíží :-)

Krásná kniha ke konci roku. Věřím, že každému čtenáři přinese něco jiného. Někoho bude štvát, jiný ji bude milovat. Nejen autor ale i překladatel zaslouží pochvalu. Chvilku mi trvalo než jsem si zvykla na květnaté výrazy všeho druhu a než jsem se rozmotala ze smotku slov. Kniha je mimo jiné prodchnuta i nitkami filosofickými, které autor opatrně přimíchávál tak jako... jako by míchal parfém. Parfém, jež mu vnukl dávný Pan. A stejně jako parfém neobsahuje pouze jednu esenci, je i tento příběh okořeněn dalšími příchutěmi. ... Opravdu nevšední kniha s přesahem, která ale určitě nesedne každému. Nemohu říci, že by se četla sama. Tu a tam kniha čekala, než se k ní opět prosekám.

„Pokud se dokážeme smířit s malými zázraky, jsme schopní představit si velké.“ Za mě nejlepší Robbinsova kniha. Byla moje první a nic ji nepřekonalo. I když si myslím, že kdybych byla muž, asi bych na první příčku stavila „Invalidy“. Takže moje doporučení - pokud se na Robbinse teprve chystáte a jste žena, přečtěte si jako první Parfém, pokud jste muž, přečtěte si jako první Když se z teplých krajů vrátí rozpálení invalidé. Když se vám to bude líbit, směle do dalších. Když se vám to líbit nebude, nemá smysl se pokoušet dál. Robbins je přesně ten autor, který není pro každého a dělí čtenáře do dvou nesmiřitelných táborů uctívačů a odmítačů. Já jsem nekritický uctívač. :o)

"Největší službou lásky je to, že činí milovanou bytost jedinečnou a nenahraditelnou. Rozdíl mezi láskou a logikou spočívá v tom, že v zamilovaných očích může být žabák princem, kdežto při logické analýze by musela milující žena DOKAZOVAT, že žabák je ve skutečnosti princ, což je činnost schoplá zbavit lesku nejednu vášeň." str. 145 U téhle knížky nemůžete být logičtí. Buďto si jí zamilujete a neskutečně si tuhle bláznivou jízdu originálních a vtipných nápadů, motivů a slovních spojení užijete, nebo jí budete logicky rozebírat (a kam ta cesta vede, viz citát výše). Já se zamilovala na první dobrou, jen nevím, jestli do Alobara, nebo Toma Robbinse. Parfém nemusí vonět všem, ale já jsem ještě pořád dokonale okouzlená. Chválím i geniální překladatelský um Tomáše Hrácha, no posuďte sami: "Slunce si přetáhlo přes uši mrak. Vítr si začal pro rozptýlení pohvizdovat. Krkavci, kteří dosud na tržišti snídali drobty, pohlédli na nějaké hodiny a zjistili, že přijdou pozdě do práce. Plameny ohniště se stáhly do tichého sklepení popela. Čaj v konvici se málem přetrhl, jak rychle se snažil vypařit. Odedávna se říká: "První hádka mezi milenci je jako Kupidovo projímadlo." Druhou nejhorší věcí po hádce je kompromis. Okamžitě se k němu uchýlili." str. 178 Když už nic jiného, určitě při čtení dostanete nejednou chuť dát si červenou řepu. A ta je nadmíru zdravá, takže tahle knížka určitě nikomu neublíží :-)

Krásná kniha ke konci roku. Věřím, že každému čtenáři přinese něco jiného. Někoho bude štvát, jiný ji bude milovat. Nejen autor ale i překladatel zaslouží pochvalu. Chvilku mi trvalo než jsem si zvykla na květnaté výrazy všeho druhu a než jsem se rozmotala ze smotku slov. Kniha je mimo jiné prodchnuta i nitkami filosofickými, které autor opatrně přimíchávál tak jako... jako by míchal parfém. Parfém, jež mu vnukl dávný Pan. A stejně jako parfém neobsahuje pouze jednu esenci, je i tento příběh okořeněn dalšími příchutěmi. ... Opravdu nevšední kniha s přesahem, která ale určitě nesedne každému. Nemohu říci, že by se četla sama. Tu a tam kniha čekala, než se k ní opět prosekám.

„Pokud se dokážeme smířit s malými zázraky, jsme schopní představit si velké.“ Za mě nejlepší Robbinsova kniha. Byla moje první a nic ji nepřekonalo. I když si myslím, že kdybych byla muž, asi bych na první příčku stavila „Invalidy“. Takže moje doporučení - pokud se na Robbinse teprve chystáte a jste žena, přečtěte si jako první Parfém, pokud jste muž, přečtěte si jako první Když se z teplých krajů vrátí rozpálení invalidé. Když se vám to bude líbit, směle do dalších. Když se vám to líbit nebude, nemá smysl se pokoušet dál. Robbins je přesně ten autor, který není pro každého a dělí čtenáře do dvou nesmiřitelných táborů uctívačů a odmítačů. Já jsem nekritický uctívač. :o)