Když se z teplých krajů vrátí rozpálení invalidé

"Namířila si to přímo k menšímu a staršímu ze dvou počítačů a za několik minut vytáhla z Macintoshe Performy 6115 text. "Tak dobře, tenhle je ze třicátého září. Ehm. Stojí tu, cituji: 'Toužím pozdravit tvoji deltu, jako kohout zdraví úsvit nového dne." "A sakra." "Americká zahraniční politika odpor vzbuzuje. Vybízí k terorismu. Potom pravil: Terorismus je jediná myslitelná logická odpověď na amaerickou zahraniční politiku, stejně jako je pouliční kriminalita jedinou myslitelnou logickou odpovědí na americkou drogovou politiku." "Kdysi v Bangkoku mi došlo, že pokud s tím zkurveným Jamesem Joycem nepřestaneš, vleze ti to jednoho dne na mozek - a to se právě teď stalo." "Kdo je Anna?" "Jeho patnáctiletá dcera." Swittersovi poskočil ohryzek v hrdle jako jojo na pouti. Dobrý Bože! pomyslel si. Proč mě Bobby nevaroval? Jestliže jsem se za ty roky, co jsem se chystal na Toma Robbinse, rozhodl definitivně přečíst jednu jeho knihu, byla to vždycky tahle, už kvůli názvu a definici hlavního hrdiny, coby chodicího chaosu, kterým je Switters. Nicméně se mi ji nedařilo sehnat, teprve až dotisk z roku 2015 mi ji přihrál a dnes jsem uzavřel trojici knih, co v jednom bodě jsem chtěl a nemohl je sehnat (Trainspotting, Vyhoďme ho z kola ven nebo Cesta na konec noci/Cesta do hlubin noci, už si nepamatuju). Čekal jsem, že se do 'Invalidů' pustím jako divý, ale já i nazvdory zábavné složce neměl náladu se prokousávat tak dlouhou knihou a nejdřív ji pořád odkládal, abych se pak prokousal třetinou a knihu zase odložil, než jsem se k ní vrátil teď, abych ji konečně dokončil. Říkám to vše jen protože je to opravdu dlouhá doba, od momentu, kdy jsem tohle chtěl přečíst, do dneška, kdy se tak stalo. Mezitím se mi ale podařilo Robbinse skutečně objevit a to tak, že jsem narazil na jeho snad nejpoetičtější 'Zátiší s Datlem', abych objevil jeho ulítlou filozofující stránku a absurdní hriny, kdy každý je svým způsobem v něčem zcela extrémní, ve Swittersově případě jde o jeho anarchii v myšlení, bezprostřednost, s jakou nic neřeší (o to víc jako agent CIA) a perverzitu na desítky způsobů, počínaje koníčkem shromažďování výrazů pro ženské pohlaví, zálibu v lolitkách, především své neteři Suzy, tak i fakt, že se zamiluje do staré Dominy, sestry z jednoho kláštera, aby, jak je psáno v závěru: "Musí existovat způsob, jak je mít obě, přemýšlel. Domino i Suzy. Strávil celou noc vymýšlením jednoho rozkošného a neproveditelného plánu za druhým a odmítal přijmout, že by ho osud mohl donutit vybrat si buď jednu, nebo druhou. Miloval je obě. Toužil po obou. Bylo to přirozené. Byl to Switters." "Kovbojové s oblibou prohlašují: Pokud to není rozbitý, nespravuj to. Switters si říkal: Rozbitý to je odjakživa a nikdy to nespravíme. Na druhou stranu neexistuje nic, co by se dalo rozbít, tak co si to představujeme, že spravujeme?"