Paranoia

Po přečtení obou "Kainů" je pro mě Ludmila Svozilová zárukou nevšedních zážitků a tahle kniha mě v tom jen utvrdila. Každá povídka je lehce uvozena krátkým textem, jenž se k ní nějakým způsobem váže. Na začátku netušíte jak, zjistíte to vždy na konci. Příběhy jsou žánrově různorodé, jak už avizuje anotace. Mají zajímavé, leckdy překvapivé nebo potměšilé pointy. Občas s nimi souzníte, občas vás to nutí domýšlet, co by bylo dál. (Komentáře u jednotlivých povídek.) Kniha je parádní, pevnou vazbu zdobí autorčin akvarel, uvnitř je kvalitní bělostný papír, přehledná sazba, prostě je to hmatatelně krásný kousek. Obdivuju jazyk, jímž je to psáno, tu magičnost a náladu, kterou autorka dokáže vtisknout popisům obyčejných věcí. Je to mix pocitů, nálad, barev, světla, tepla a chladu, vlhka a vášně, tísně, úzkosti, únavy, zvědavosti, napětí a tajemství. Povídky jsou zároveň křehké jako její akvarely a zemité jako práce s hlínou. Nudit se rozhodně nebudete. Knížka mi udělala opravdu radost!

Skvěle sestavená sbírka třinácti temných povídek nefalšované královny tuzemského hororu je plná mysteriózních povídek, černého humoru, obtížně definované hrůzy, z níž klíčí táhlý dech rozkladu a čehosi temného. Nebudu jmenovat všechny povídky, ani vypichovat ty, které mě nejvíc bavily, prootže každý z textů byl svým způsobem silný a velmi působivý. Kvituji výborné poskládání sbírek, kdy byly jednotlivé snovější a těžší texty proloženy vtipně pojatými příběhy s humorem ostrým jako skalpel šíleného chirurga. Ludmila Svozilová je úžasná autorka a i na malém prostoru dokáže napsat příběh, který chytne a nepustí!