Zemři, Kaine Stín

Ne, ne, ode mě se vážně nedá čekat, že bych byl s příběhy Ludmily Svozilové nespokojen. Tedy stát se může leccos, ale vzhledem k tomu, že mám za sebou několik autorčiných povídek a pět knih, se mi taková situace jeví jako krajně nepravděpodobná. Zemři, Kaine: Stín se od prvního dílu výrazně liší; zatímco první kniha byla spíše psychologickým thrillerem, tentokrát jsem se v průběhu putování přírodními krásami Kanady ponořil do místní mystiky, ještě častěji než minule jsem navštěvoval myšlenky a vůbec psychiku hlavní hrdinky / hlavních hrdinek, a navzdory tomu, že se mi zdál být děj chvílemi opravdu pomalý, ani na moment neztrácel na napětí nebo atmosféře. Svazek jsem navzdory tomu, že jsem se snažil číst obzvláště pomalu, jelikož očekávám novou kumulovanou zásilku z Golden Doga, přečetl velmi rychle, protože jsem prostě musel vědět, jak příběh dopadne. Opravdu mě to hodně bavilo, a jak jsem už napsal, Ludmila Svozilová mě holt nezklame. Jednoznačně doporučuji.

Druhý díl duologie Zemři, Kaine začíná tam, kde první díl končí a děj hezky navazuje. Ocitáme se v Kanadě a spolu s hrdiny objevujeme legendy severoamerických indiánů, staré mýty, tajemství a magii. Matyldě už nezbývají žádné jistoty. Netuší kdo je ona, kdo je člověk po jejím boku, ani co všechno ji ještě čeká než dojde klidu. Propletenec tajemství a záhadna ze Svatyně pokračuje i ve Stínu. Návrat k příběhu Matyldy byl hezký a těžký zároveň. Autorka tuto svou duologii zaplnila spoustou detailů, které je třeba si pamatovat z prvního dílu a dávat na ně pozor i během čtení toho druhého. Svatyně a Stín jsou lehce rozdílné, každá kniha je trochu jiná, ale spolu tvoří originální dechberoucí mysteriózní příběh, který vás pohltí. Je to těžší čtení na pozornost, proto vyžaduje vnímavého čtenáře, který pochytí co nejvíce detailů a zapamatuje si je. Pokud by si některá série zasloužila více čtení před finálním čtenářovým hodnocením, pak právě tato. Jedno čtení je málo! Ludmila Svozilová má vypravěčský dar. Při popisech starých indiánských legend se ocitnete daleko za oceánem, v Kanadě, u ohně, kdy starý indián vypráví o historii kmenů, o kmenových radách a hierarchii. Spojení s přírodou, duchy a magií. Vírou. Bude se vám tajit dech nad tajemstvími a nebude vás přestávat štvát nedůvěryhodnost hlavní hrdinky, která stejně jako autorka neprozradí ani slůvko navíc, než je v danou chvíli třeba. Po dočtení mám pocit, jako bych stále neměla všechny informace, jako by mi jedno čtení nestačilo a musela číst znovu. Pochytat všechny ty střípky a detaily, kterých jsem si při prvním čtení nevšimla. Náznaky, které byly a nevšimla jsem si jich. O opravdu dobrých knihách, těch nejlepších, by čtenář po dočtení chtěl říci tolik věcí, ale nenachází ta správná slova. A přesně tak to mám já s touto knihu - celou duologií Zemři, Kaine. Nezbývá, než si příběh Matyldy přečíst znovu. A už teď se těším na to, až se s ní i se všemi ostatními zase znovu setkám.