Obsluhoval jsem anglického krále

Hrabalův styl psaní je jedinečný a mému uchu přímo lahodí. Hlavní hrdina tohoto existenciálního románu touží po uznání, lásce, bohatství, životě na vysoké noze a svým způsobem se snaží tyto získat svou snaživostí, pracovitostí, ale někdy také podlézavostí a ku příkladu mu nečiní problémy obohatit se na úkor pronásledovaných Židů. Stává se zbohatlíkem, ale brzy zjistí, že ho smetánka za žádných okolností mezi sebe nikdy nepřijme jako sobě rovného. Životní osud však způsobí, že co lehce nabyl, také pozbyl, potkají ho velmi smutné věci a nakonec dožívá sám opuštěný, ale srovnaný se životem, pouze se vzpomínkami na to, co všechno prožil. Poslouchala jsem na radiu Vltava ve skvostném podání Ladislava Mrkvičky.

Když jsem přišel do hotelu Praha, tak mne vzal šéf za levý ucho a zatahal mě za něj a povídá: Jseš tady pikolík, tak si pamatuj! Nic jsi neviděl, nic jsi neslyšel! Opakuj to! A tak jsem řekl, zže v podniku jsem nic neviděl a nic neslyšel. A šéf mne zatahal za pravý ucho a řekl: A pamatuj si ale taky, že všechno musíš vidět a všechno slyšet! Opakuj to! Hrabal je geniální, nechápu to nízké hodnocení. Opakujte to...