Obrazy z dějin národa českého

Prozatím končím na straně 445 a budu pokračovat zase někdy příště. Kniha je to velice zajímavá, nicméně se nedá (alespoň z mého pohledu) přečíst na jeden zátah. Doporučuji si tuto knihu umístit na viditelné místo v knihovně a v případě chuti si přečíst kapitolu.

Jsem Vančurův fanoušek, ale tohle mě úplně nedostalo. Trochu moc o ničem. Nevím, v čem se to liší od jiných historických próz, ten jazyk ani vyprávěcí situace mě tentokrát zas tak nedostali. Jazyk okouzloval v Rozmarném létu tím, jak se tam nehodil. V Markétě Lazarové zase ten moderní vypravěč ve starém příběhu, kam už jazyk samotný pasoval. Ale sem pasuje jazyk a vypravěč "chybí". Jediné překvapení se konalo v několika větách, které evidentně Vláčil použil do svého filmu Markéta Lazarová. Nebo postava mnicha Bernarda (Menšík), kterou Vláčil „ukradl“ odsud.

Vzpomínky na dětství, byť se jednalo o povinnou školní četbu.