Obrazy z dějin národa českého

Knihu jsem přečetla až do konce, ale vůbec mi kniha nesedla. Asi 20% z knihy mě bavilo číst, zbytek ne. Slabota.

Chápu, kdy a proč tohle dílo vzniklo a co bylo jeho účelem. Z toho ale také plyne to, že není úplně vhodné k tomu základnímu, k čemu knihy obvykle slouží - ke čtení. Šroubovanost a nepřirozenost vět i úpravy a zknižnění slov dělá ze čtení doslova klopýtající utrpení. Nebo v mém případě z poslechu; ač se pánové Rosner a Schwarz snažili, spousta těch obratů nejde ani pořádně vyslovit, protože postrádají přirozené plynutí řeči. Proč "sledoval z povzdálčí", proč "se zakousl do sýrce"? Jistě to má celé svou uměleckou hodnotu a dokumentuje ducha doby, který pana Vančuru přiměl tohle posbírat a seskládat. Ale jako povinná četba to musí mladé lidi od češtiny a klasické literatury zákonitě odradit.