Mycelium Program apokalypsy

Re Akkütlix, hotovo, přes 3700 stránek přečteno a dle mého to stálo za to. U velkých více-dílných serií mám někdy problém, že první díly mají nějakou novou inovaci, zajímavý prvek, ale ve finále se děj odstěhuje úplně jinam a dočítám to pouze ze setrvačnosti. (dle mého např. Setkání s Rámou, Planety smrti.. a bohužel i další). V Myceliu se toto dle mého nestalo. Od prvního dílu tu máme skupinu postav, kolem kterých se celý děj odehrává. Všechny knihy postupně budují příběh až do samotného konce. Zde se konečně utká Lucas Hildebrandt a jeho věčný protivník, učitel, manwar~lu Aš~šád z Fomalhivy. Kdybyste měli na výběr, naučit se levitaci nebo teleportaci, co byste si vybrali? Nebo až se přiblíží vlna hvězdovlády - wëtrëigaës, co si budete přát? A nezapomeňte, že na přání je nejhorší to, že se opravdu můžou splnit. Nejdůležitější věci se odehrávají vskrytu. Osmý díl dle mého úspěšně odkryl mnohé a brilantně tak dokončil celou serii. Ano stojí to za to :)

Aktuálne spoločenské témy (očkovanie, feminizmus, digitalizácia) feat psychologická kniha feat úvaha o náboženstve/ateizme feat sci-fi = výborná rozprávka pre dospelých. Škoda, že tej akcie nebolo viac, lebo dlhé dialógy a monológy boli občas na nevydržanie. Ten záver išiel do... Kiež by Mycelium skončilo po 6 dieloch. Tie posledné 2 časti nemali pre mňa ten správny náboj. Už si nemyslím, že ide o najlepšie sci-fi na svete, ale dobré to rozhodne bolo.

U Hokrina, Re Akkütlix, to je finále. Už dlouho se mi nestalo, abych si u nějaké knížky dokonce několikrát řekla : " No tedy, to je síla." Odhalení a vysvětlení z života Lucase i Aš~šáda tam bylo dost. A můj hrdina je spíš Lucas. Všichni, kdo u prvních dílů brbrali a vydrželi přečíst celou ságu, utčitě pochopili, že všechno nakonec dává smysl. A jaký smysl. V Myceliu je hodně postav a dějových linek, ale i to má logiku. Kolem zásadních událostí se zpravidla motá hodně lidí, kteří je mohou ovlivnit. Klobouk dolů před autorkou, kdyby Mycelium vyšlo v angličtině, musel by to být světový bestseller. Ale toho, co by z toho udělal Netflix nebo HBO, se spíš bojím. Na jedné besedě autorka říkala, že není možné pokračování, ale co Mona? Tam vidím možnosti dalšího příběhu.

Bude to trochu nefér, ale hodnocení této knihy je spíš hodnocením celé série. Nadšený jsem byl z hloubky a uvěřitelnosti postav, z originality příběhu a celého světa, který Vilma Kadlečková stvořila. Na druhou stranu mi přišlo, že některé dějové linky/postavy jsou nadbytečné a značně to zpomaluje dynamiku děje, ale tak už to někdy u tvůrců "zahradníků" bývá. Z tohoto pohledu mi trochu zbytečný přišel pátý a sedmý díl. Zklamaný jsem byl ze závěru, kdy Vilma Kadlečková nechá hlavního hrdinu (Lukase) skoro tři díly trénovat, ale na konci pak Lukas najednou náhodně dostává a objevuje mocné artefakty; učí se za pochodu, to co mu jindy trvalo pomalu celou knihu. Samotný konec knihy jsem doposud nevstřebal. Nepotřebuji nějaký definitivní konvenční konec (a la jestli neumřely, tak spolu žijí dodnes atd.), ale konec osmého dílu je takový dost neurčitý a hodně otevřený. Skoro jako by si říkal o pokračování?? Zkrátka když čtete detektivku, tak je dobré, když vám na konci autor prozradí, kdo je vrah. Tady se cítím trochu ošizen.

Uf uf uf! Ano, bylo to dlouhé, ale bylo to krásné a neskutečná jízda. Moc mě to bavilo a posledních 400 stránek jsem hltala a nechápala jsem, jak je možné tak propracovaný příběh vůbec vymyslet. Smekám a jsem pyšná, že taková krásná série je od české autorky ️