„Liese,
každá chvíle s tebou
ode dne,
kdy jsme se poprvé potkali,
byla...“
Varování:
Všechna sprostá slova, která jsou v komentáři použita jsou citáty z knihy! Bohužel se také jedná o skoro jediné citáty, které jsem z příběhu vybral. Představte si, že já, sběrač citátů, jsem z knihy vybral jen dva citáty. A to dokonce první až na straně 291. Snad nikdy se mi nepovedlo, abych vybral tak...
„Liese,
každá chvíle s tebou
ode dne,
kdy jsme se poprvé potkali,
byla...“
Varování:
Všechna sprostá slova, která jsou v komentáři použita jsou citáty z...
„Liese,
každá chvíle s tebou
ode dne,
kdy jsme se poprvé potkali,
byla...“
Varování:
Všechna sprostá slova, která jsou v komentáři použita jsou citáty z knihy! Bohužel se také jedná o skoro jediné citáty, které jsem z příběhu vybral. Představte si, že já, sběrač citátů, jsem z knihy vybral jen dva citáty. A to dokonce první až na straně 291. Snad nikdy se mi nepovedlo, abych vybral tak málo výroků z příběhu. Možná i to samo o sobě svědčí, jak se paní spisovatelka snaží psát komerčně a nezatěžuje čtenáře nějakými vyspělejšími rozumy a hláškami.
Citát: Možná je na čase začít dělat něco nového.
Po dlouhé době knižní příběh, který ve mně vyvolával velmi smíšené pocity. Na jedné straně dobře vymyšlená linie, které skloubí postapo, sci-fi, fantasy, krimi a trochu i kyberpunk, na druhé straně, žádná výrazná postava, která by vás zaujala. Dokonce i hlavní „hrdina“ vyšetřovatel Lewenhart (kterého zpočátku většina čtenářů nebude mít rádo) projde jakousi změnou myšlení. Trvá mu to však strašně dlouho a někdy vám připadá jako totální idiot. Navíc, jeho neustálé vracení se myšlenkama do minulých událostí, které už znáte, prodlužují zbytečně příběh a někdy jsou už i nudné.
Malá ochutnávka:
Poslední metry se Lewenhart snažil nerozhlížet. Přítomnost konstrukce se mu zdála tíživá, jako by se měly gigantické vzpěry co nevidět rozlomit a všechen ten kov se měl zřítit mezi domy. Ve studeném vzduchu každé zachvění konstrukce hluboce rezonovalo..
Kristýna Sněgoňová už zase používá moc sprostých slov. V příběhu jsou použIta „Kotletovská vybraná slova po S“ tedy slova SPROSTÁ. Výrazy jako „píča“ nebo „kurva“ se do příběhu nehodí a jsou jeho velkou rušivou částí. Naštěstí zde nejsou použita v nějaké velké míře a tak čtenář není „v prdeli“ a nemlátí se v levných výrocích. Ale bohužel vám tato slova v paměti ulpí víc, než příběh samotný. Musím však vyzvednou velmi, ale opravdu velmi, povedený konec příběhu. To, jak se to nakonec seběhlo a jak se Lewenhart se vším vypořádal, to si zasluhuje půl Hetešáka navíc. Bohužel zde na DK to je jen symbolický půlmotýl, protože hvězdy se nedají dělit. 80%
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ )
Citát: Já jsem to zvládl. Dal jsem jim naději.
PS – V příběhu jsou použita auta na stlačený vzduch. V Brně je vyvíjejí, i když nemají takový dojezd jako v této knize. Ale do budoucna......
Číst více
Číst více