Nedávno jsem si zkompletoval dílo Bohumila Hrabala a těším se, až se znovu pustím do toho, co už jsem četl, a poprvé do toho, co ještě ne. Hrabal patří k těm spisovatelům, o kterých jejich tvorba řekne skoro vše podstatné, nicméně to, co o něm neřekne, řekne právě tahle kniha. Když jsem ji dočetl, zdálo se mi, že jsem s Hrabalem strávil jeden dlouhý večer někde v hospodě u piva, listoval jsem jeho fotoalbem a jeho dopisy a nechával jsem si to od něj všechno komentovat. A kdybych měl z celé knihy vybrat jednu věc, která podle mě Hrabalovu osobnost vystihuje naprosto dokonale, byl by to jeho dopis Jaroslavu Seifertovi.

Opět vím že se opakuji další kniha o.k. víc takových knih o osobnostech