Podrobnosti
O knize
Začíná nové kolo! Kei a jeho přátelé se po příliš krátkém odpočinku vrací do staré známé místnosti, kde se setkávají s novými nedobrovolnými účastníky Gantzovy tajemné hry. Kolik nováčků tentokrát přežije setkání s nepřítelem? A jak si povede Kei a jeho ostřílení kolegové? Lze tuhle hru vůbec vyhrát?
Začíná nové kolo! Kei a jeho přátelé se po příliš krátkém odpočinku vrací do staré známé místnosti, kde se setkávají s novými nedobrovolnými účastníky Gantzovy tajemné hry. Kolik nováčků tentokrát přežije setkání s nepřítelem? A jak si povede Kei a jeho ostřílení kolegové? Lze tuhle hru vůbec vyhrát?
Začíná nové kolo! Kei a jeho přátelé se po příliš krátkém odpočinku vrací do staré známé místnosti, kde se setkávají s novými nedobrovolnými účastníky Gantzovy tajemné hry. Kolik nováčků tentokrát přežije setkání s nepřítelem? A jak si povede Kei a jeho ostřílení kolegové? Lze tuhle hru vůbec vyhrát?
Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu
79%
(103 Hodnocení)
Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz
Populární hodnocení
15.3.2018
11
Další díl si nechám až na zítra, tak tenhle komentář buď nesuďte nebo ignorujte.
Třetí díl mi principem výstavby děje připomíná dost současných knih. Dvěstěpadesát stran čekáte, než se v tom pindání začne něco dít. Začne. Ale na posledních dvaceti stranách, takže hodnotíte jako pecku. Ne, Gantz 3 mě na tohle neutáhne. Sice jsme se podívali na stereotyp toho, jak to chodí ve školství. Ale že bych se...
Další díl si nechám až na zítra, tak tenhle komentář buď nesuďte nebo ignorujte.
Třetí díl mi principem výstavby děje připomíná dost současných knih. Dvěstěpadesát...
Další díl si nechám až na zítra, tak tenhle komentář buď nesuďte nebo ignorujte.
Třetí díl mi principem výstavby děje připomíná dost současných knih. Dvěstěpadesát stran čekáte, než se v tom pindání začne něco dít. Začne. Ale na posledních dvaceti stranách, takže hodnotíte jako pecku. Ne, Gantz 3 mě na tohle neutáhne. Sice jsme se podívali na stereotyp toho, jak to chodí ve školství. Ale že bych se dozvěděla, proč kluk v patnácti může bydlet ve svém bytě, mi vzhledem k jiné kultuře nikdo nevysvětlil. Sere pes, fakt jo, popojedem. Protože vážení čtenáři, přijde novej prvek. Humor. Keiovi namlouvací techniky mě dostaly.
(Já jsem přece tvůj domácí mazlíček a s tím sex mít nemůžeš. Já se ním ale mazlil...)
Takže princip konec nám zachrání všechno tady fakt nastal. Ale...kvůli určitým informacím a náznaků čekám v dalším díle maso.
Vyjádřim se ještě k sympatiím k postavám. Zatím u mě vede "Lízal", protože ten je prostě nej. A moc toho nenakecá. Hlavně žádné "hnn", takže sympaťák. Navíc, na čtyřech mu to sluší v kombinéze. Snad neuře moc brzo. "Prsatice" by se nudila...
Číst více
Číst více
3.11.2017
9
Fascinuje mě, s jak moc nesympatickými hrdiny dokáže Hiroya Oku přijít. V podstatě nikdo z nového osazenstva nestojí ani za zlámanou grešli - násilničtí magoři, namyšlená popstar, psychotická fanynka, důchodkyně s uřvaným vnukem - tohle je vážně tým k pohledání. Po prvních dvou albech je však jasné, že čím víc lidí, tím větší masakr, pročež očekávání další polovačky je zřejmé.
Naneštěstí se autor...
Fascinuje mě, s jak moc nesympatickými hrdiny dokáže Hiroya Oku přijít. V podstatě nikdo z nového osazenstva nestojí ani za zlámanou grešli - násilničtí magoři,...
Fascinuje mě, s jak moc nesympatickými hrdiny dokáže Hiroya Oku přijít. V podstatě nikdo z nového osazenstva nestojí ani za zlámanou grešli - násilničtí magoři, namyšlená popstar, psychotická fanynka, důchodkyně s uřvaným vnukem - tohle je vážně tým k pohledání. Po prvních dvou albech je však jasné, že čím víc lidí, tím větší masakr, pročež očekávání další polovačky je zřejmé.
Naneštěstí se autor tentokrát zaměřuje víc na sociální zázemí jednotlivých hrdinů a v tomhle ohledu mu fakt jedničku napsat nemohu. Pravděpodobně má důvod neustále naznačovat, že japonská mládež terorizuje všechny kolem a slabší dostávají permanentně po tlamě, protože silnějším nekouří jejich mocné doutníky. Já sice nemám nic proti undergrundové stylizaci, ale tahle prvoplánová černobílost mi už prostě z principu přijde směšná.
No a jak se tak nepřímo polemizuje nad krutostí světa, na samotnou zápletku moc místa nezbude. Teprve v závěru se začne dít něco zajímavého, takže bez čtyřky nemá trojku smysl ani otevírat.
Číst více
Číst více